pondělí 6. září 2010

Stonehenge

Na uvod jen reknu, ze jsem stale jeste neprobrala vsechny fotky ze Skotska a nemam na to vubec silu, protoze to je prace na hodiny a vubec se mi do toho nechce. Tak tedy nejaka zaplata.

A ne ledajaka. Prinasime vam exkluzivni snimky z zazitky z vyletu na Stonehenge. A proc exkluzivni? Protoze nas zachycuji pri vychodu slunce. A ani jeden si nemuzeme vzpomenout, kdy jsme napsoledy na takovou udalost byli vzhuru. tak a ted k vyletu.


Uz kdyz jsme se sem pred skoro dvema (jj, ten cas leti) lety stehovali, tesila jsem se, ze konecne uvidim Stonehenge. Protoze jsem to do te doby znala jen z obrazku. Ale pak me od toho dost lidi odradilo, protoze rikali, ze to je u dalnice a nesmi se ke kamenum a moc lidi a tak jsme se nijak nehnali.

Ale pred letem jsem si pujcila v knihovne pruvodce po vyletech po okoli Londyna, tedy okoli znamena do hodiny vlakem z centra, cili v realu tak dve hodiny autem pro nas. A tam jsem se docetla, ze se da objednat soukroma prohlidka pred otvirackou nebo po ni, pro male skupinky a ze je to drazsi, ale ze clovek smi mezi ty kameny. Tak jsme pogooglili a dopidili se. Prvotni zjisteni nas lehce znervoznila, protoze rozpis akci byl v casech jako 5:45 a podobne. Ale tak neodradilo nas to. A v srpnu zamluvili termin a 4. zari 6:00 - 7:00. Byla to poslendi dve volna mista.

Petek predtim jsme sli brzy spat, vstavali chvili po treti rano, ve ctyri vyjeli a v sest presne tam byli. A az tam jsme zjistili, ze nas potkalo ohromne stesti. Byli jsme tam totiz jedini. Podle rozpizu ta velka skupinka o vice jak dvaceti lidech mela prijet az v 6:45. A tak to opravdu bylo. Takze jsme tam trictvrte hodiny pobihali sami dva mezi kameny a fotili a uzivali si atmosfery. A ten vychod slunce byl take nadherny. Pak se tam nrhnula skupinka a uz to nebylo jen my dva a kameny, ale my dva, kameny a dalsi dvacitka cizich lidi. Paradoxne ti asi skonci s horsimi fotkami nez normalni turista. Protoze normalne sice clovek ke kamenum nesmi, ale alespon si je pak vyfoti a nikdo u nich neni. Kdezto tihle tam museli mit v kazdem zaberu nekolik dalsich nadsencu, co se snazilo ulovit jedinecne momentky.

Pro nas to tedy byl neuveritelny zazitek. Moc jsme si to uzili a jsme radi, ze jsme se nenechali odradit. Bohuzel na nas pak padla unava a protoze bylo sedm rano, tak jsme radsi jeli domu. Puvodne byl plan jet jeste na Avebury, kde jsou take kameny, mensi, ale volne pristupne, a do Salisbury na katedralu, ale nebyla sila. Doma jsem to museli pak dospat.


Takze tady se muzete alepson takhle zprostredkovane pokochat:

Nase fotky

středa 14. července 2010

kuk ze Skotska

Tak jsme vcera vyrazili z Londyna v krasnych 9:40 a v pet odpoledne dorazili do Edinburku. Cestou nap prselo v Londyne a okoli a smerem na sever se to stale vyjasnovvalo, az jsme museli vytahnout slunecni bryle. Coz jsme uprimne necekali.

Slibovany dest se nekonal ani v Edinburku a tak jsme sli ven pekne na vecu. Rdnes rano jsme se bohuzel neprobudili za zvuku hudby, ale za zvuku deste. Az bych to bubnovano nazvala klidne lijakem.

Tak ted premlouvam Martina, at vyrazime do mesta. Ale nechce se mu.

pondělí 12. července 2010

Bon Voyage

Si prejeme sami sobe, protoze zitra nas ceka odjezd na dovolenou a to tyden ve Skotsku.

Koukam, co jsem spala posledne a co vse se emzitim stalo. Tak predevsim tam mam preklep, pracuji od unora, ne dubna. Minuly tyden mi tedy skoncily kurzy, tak ted mam neplacene volno :)

Navsteva Evy s Amalkou se nakonec uskutecnial v kvetnu a bylo to mco fajn. Amis je neskutecne hodne miminko a moc se ji tu libilo. Prvni den byla pekne vyjukana, ale pak si na nas zvykla. Nejvic se ji libil Cliff, toho kdyz videla, tak se zacla rehtat a za bricho popadat, jako by ji clovek rekl vtip tisicileti. My si navstevu moc uzili a holky take. Jeste musim napsat, jak holky odletaly. Letelo jim to v sobotu 14:25 asi a mamka Eva nam neverila, ze v sobotu je vzdy hrozny provoz a ze to nebude trvat hodinu, ale spis dve. Cestou na Heathrow jsme samozrejme trceli v kolonach, takze jsme na check-in utikali (doslova) asi ve dve pet, cisly 14:05. Scena ze Sam doma 2 ja vysita. S tim rozdilem, ze jsme nikoho nikde nezapomneli. Ale stihly to. Dosedly, zaklaplay se dvere a letely. Tak to mely aspon bez dlouheho cekani :) Ale bylo to teda napinave.

Pak jsme meli v cervnu dalsi navstevu Pavlinu a ta byla take moc hodna. I Cliff se ji libil a hlavne ona jemu, protoze se s ni porad chodil mazlit. Na nas kaslal, ale jak videl ji, tak se lisal. Ta mu take odjela a ted mu jeste odjedeme na tyden my. Ale nebojte, nebude tu sam, bude tu mit moc hodnou a milou spolecnost na hlidani. A k tomu samozrejme vychazky s jeho Laylou. I kdyz tenhle tyden chodi Zoe, protoze Layla ma take dovolenou.

Pak me ceka tyden v srpnu v CR a pak dalsi navstevy :) Mame to letos nabite. Ale jsem moc radi a na kazdou navstevu se tesime, hlavne Martin, protoze kazdemu rikam, ze ma rad studentskou pecet MLECNOU (mami a babi) klasickou, takze pak netrpi nedostatkem.

Take jsem konecne dala na net zase par fotek a jeste nejake pridam.

http://picasaweb.google.co.uk/SouthWoodfordTeacher/KvetenCerven2010?authkey=Gv1sRgCOvP4a-3xq7gjAE#

Tyto jsou vesmes z vyletu, co jsme tu absolvovali s Pavlinou. A nejdriv samozrejme Amalka.

Casem pribyde Skotsko, teda doufame, ze bdue co pridavat a nebudeme mit jen dest.

Je pravda, ze v Londyne byly posledni tydny neskutecne teple, az by se dalo primo rict, ze bylo vedro, ale zase 15 stupnu a dest vylozene nepotrebujeme.

Prejeme vsem do CR krasne leto, doufame, ze jste si uzili svatky a volno a brzy se zase ozveme. Zkusim ten interval mezi jednotlivymi prispevky snizit.

Pa,

Janine

čtvrtek 22. dubna 2010

Kuk

Prave jsem s hruzou zjistila, ze posledni zaznam mame z ledna.

Tak se tedy omlouvame, ze jsme tak nesdilni, ale nejak nejdriv nebylo co a pak nebylo kdy. Tak nejake novinky, bude to trosku prehazene, jak si zrovna vzpomenu.

Od nedele jsme teta a strejda a Kamce a Tomasovi blahoprejme k jejich Sofii.

Prvni dva tydny budeme v CR, jak asi uz vetsinou vite, takze se na nas muzete tesit. My uz se tesime moc. Na vas, na cestu ani tolik ne.

Predevsim k Martinove radosti mame konecne auto. Fotky zde. Nevzhlednou deku ignorujte, zatim jsme nic lepsiho nevymysleli, jak chranit kuzi pred CLiffovymi tlapkami.

Pokud vas zajimaji nejake odborne a technicke parametry, tak:

1. Je stribrne
2. Je velke, i kufr
3. Je to kombik
4. Mame klimosku i stresni okno
5. Kaslik u spolujezdce je maly a nechladi
6. Je nekolik let stare
7. Automat
8. To super drzatko na piti, co mela Laguna, to nema
9. Volant je tu vpravo
10. SPZtka vzadu je zluta.

Pokud toto nejsou ty technicke parametry, ktere vas zajimaji, tak mate smulu, protoze, bohuzel pro vas, to pisu ja a ne Martin :)

Martin je teda z auti nadseny, ja uz jsem tot ake ridila, ale samozrejme se bojim. I kdyz i ja poznam, ze se to krasne rozjizdi a automat jsem si oblibila uz na Kypru a vic nez trochu ho tu ocenuji. Predstava, ze pri te vsi hruze se jeste snazim radit levou rukou, me desi. Jinak tedy i ja poznam, ze to je neskutecne tichounke.

A diky tomu, ze mame uz auti, tak muzeme v kvetnu prifrcet vsichni tri. Cliff se obzvlaste tesi, protoze uz se nemuze dockat, jak bude odlozeny u babicky, ktera ho bude vykrmovat. Takze ten je asi nejnadsenejsi z celeho vyletu.

Minuly tyden jsme se tesili na navstevu, protoze k nam mely prijet Eva s Amalkou. Bohuzel mely letet zrovna ve ctvrtek, takze z toho seslo kvuli te hloupe sopce. A to jsme se na kocicku tak tesili, sehnali autosedacku, plinky koupili, zjistili, ze v Anglii neexistuje kojenecka voda (vsude na me koukali jak na blazna, kdyz jsem se ji domahala), a celkove to tu zajistili pro mimi. Nastesti nase snahy neprijdou vnivec a modlime se k bozstvum sopek, at v cervnu nic nesopti.

A jsem ted radi, ze uz mame davno koupene listky do tunelu, protoze jinak by ted asi byly pekne mastne. A take ze jedeme autem a neletime, protoze pri nasi smule by letiste byla zavrena na celou dobu naseho pobytu v CR.

Takze teta/strejda jsme rekli, auto jsme take rekli. Tak ejste ze od dubna pracuji. Ucim na jedne college v Londyne, takova obycejna VS pro cizince, konkretne Indy. Je to skola financi a managmentu a nez nastoupi na ten halvni kurs, musi prijit anglictinou. No je to ocistec. Studenti mili, ale anglictina hrozna, maji bohuzel uz zazitych hodne chyb a z gramatiky si nic nedelaji. Je to vzdy trimesicni kurz, zitra je posledni den a az se vratime, mela bych pokracovat s mymi skupinami. Tak uvidime. Je to docela rehole, protoze ucime od 9:30 do 17:45 a vzdy dva dny v kuse tu samou tridu. Takze anrocne pro nas i pro studenty. Nemluve pak o pripravach doma ci ted opravovani pisemek. S tim mi nastesti pomaha Martin, takze pak nad temi vytvory nevericne kroutime hlavou oba dva.

Dalsi novinka je muj uzasny novy telefon aka pinkberry, viz foto.

A protoze jsme ted kazdy den oba v praci a CLiff tu je moc dlouho sam, tak mame pani, co nam ho chodi pres den vencit, aby tolik netrpel.

Pred par tydny jsem jako prvni jizdu mela cestu do naseho oblibeneho Southendu, vsichni jsme prezili a Cliff prvne videl more. Ale vubec ho nezajimalo, zato dve bisonky, ktere jsme potkali na promenade, ho upoutaly vic nez dost.

Dalsi fotky z poslednich mesicu - budu tam prubezne pridavat dalsi z tohoto roku.

Tak to by asi pro dnesek stacilo, mejte se vsichni krasne a tesime se brzy na videnou.

pa,

Janine

čtvrtek 7. ledna 2010

Pada snih, pojedeme na sanich

My teda ne, protoze tu sane (prekvapive) nemame. Nenapadlo me, kdyz jsem nas v lete u nasich balila, ze jsem si mela v garazi vzit i sanky :) Ale clovek se porad uci, tak treba priste.

Je fakt, ze na to, jak v Londyne nikdy nesnezi, je to uz nase druha zima, kdy tu je vlastne kalamita :) a stolety snih.

Nasi meli stesti, ze dobre leteli, ted je na letistich zase chaos a easyjet lety rusi, BA a CSA maji zpzodeni.

My tedy nejsme zapadli snehem, ale snehu je tu na mistni pomery dost. martin vcera pracoval z domova, metro sice i pres snih jezdilo, ale trasa k nemu do prace mela vyluku pry kvuli rozbite signalizaci, ne snehu. I kdyz mozna ty semafory jen zasnezely a nebyl nikdo, kdo by je umel omest. Se snehem se tu potykaji vskutku vesele. V pondeli jsem treba videla, jak auta (kapotu a predni sklo) poelvaji vodou z rychlovarne konvice, truhlici. Ale to jsem uz psala loni, ruzne vesele historky z ometani.

Dnes byl Cliff konecne asi po pul roce malem na strihani. Tak jsem ho msuela vyfotit. Fotky

Pani me teda vyhnala, ale musela jsem se dmout pychou, kdyz me chvalila, jak je nacesany ( a to moc nebyl), ze ji chodi bisoni, ktere lidi vubec necesou. A sama ze ma doma dvanactileteho bisonka. Cliff se jim tam vsem libil a jemu se tam teda nakonec asi take libilo, pry byl hodny. Panicka sla mezitim do samosky a na kafe a koupila si noviny k tomu.

Tak tam me pobavila dvoustranka "Jak se UK vyporadava se snehem" a byly tam jednotlive odstavce o ruznych "odvetvich" a jak jse snih zasahl - a to v tomto poradi:
1.Sypaci
2. Sport (a zrusene zapasy)
3. Skoly - a jejich zavreni
4. Zdravi - jak prijmaji nemocnice
atd.

Dat sport na druhe misto pred skolami a zdravim, to se hend tak nevidi.

Ja jsem ted zvedava, jestli nam dnes prijdou opravit troubu, jak maji. Posledni den, kdyz tu byli nasi, zrovna jsem pekla jehne k psoeldni veceri, tak najednou rana d um pohltila tma. Pojistky nesly nahodit a k hlavnimu jistici se neslo dostat. Takze jsem vecer 30/12 volali pani domaci, ktera nam poslala hned bratrance elektriakre a protoze jsme nenasli klicek k bedne s hlavnim jisticem, tak to bratranec vypacil. A zjistili jsme pak, ze to vyhazuje ta trouba a ze krome toho vyhazovani ejste docela smrdi. Nastesti jehne se tam uz jehnilo poslednich dvacet minut, tak jsme nezustali o hladu. Na Silvestra rano prisel prvni opravar, aby zjistil, co se rozbilo, ale soucastku nemel, takze budou muset prijit znovu.

Jinak sousedi uz snad vsichni sundali vanocni vyzdobu, ale my jeste ne. Zatim me nas svitici stromecek porad bavi, i kdyz zvonky uz tolik nerozsvecujeme.

Urcite jsem na neco zapomnela.

Jo, gratulace :)

Rodicum vcera k vyroci a Anettce dnes k narozeninam.

A cetla jsem, ze vas o vikendu take cekaji snehy, tak to vsichni nekde v suchu a teple prezijte.

Janine

čtvrtek 31. prosince 2009

PF 2010

Kuk vsem. Na Vanoce jsme to nejak nestihli, tak alespon vse nejlepsi do noveho roku a uzijte si Silvestra s Mirou :)

Tady je par fotek vanocniho Londyna

Tady 1

A pro Ilcu a Lenku Pufanek :)

Tady 2


Jinak prejeme vsem uspesny a pohodovy rok 2010 a zdravime vsechna ta nova miminka (Honzicek, Amalka, Emma, Eliska a dalsi) a tesime se na ta jeste novejsi v pristim roce a doufame, ze jste si vsichni uzili krasne Vanoce.

My tu meli mamku s tatkou, privezli nam curkovi, hlavne rohlickyyyyyyy :) Takze jsme ve vysledku meli asi pet druhu rohlicku - jedny z listopadu od mamky, pak moje a pak jeji a babicciny s mandlemi i vlasskymi :) A jeste porad nejake mame. Svatky jsme si pekne uzili, Martin mel celou dob u volno a s nasima jsme nasavali vanocni atmosferu Londyna spolu s dalsimi miliony turistu :)

Nejvetsi zazitek byl asi snih, protoze nam ho tu napadlo takovych celych pet centimetru! To se stalo asi tak dva dny pote, co jsem vsemn vsude hlasila, jak v Londyne nidky nesnezi, ze letos halvne uz snezilo v unoru a to stacilo. Tak nasi priletli do zasnezeneho a namrzleho Londyna :) A v pondelipred Vanoci nas dokonce snih vyhnal driv z mesta, protoze jsme se bali, aby nam zase nezavreli metro jak minule pri snehu. Na Stedry den to samozrejme uz bylo slezle a Vanoce na snehu se nekonaly.

Stedrovecerni vecere byla ceskoanglicka - obalena treska s brsalatem :) Mel byt kapr, ktereho jsem nam objednala ve Waitrosu na 23/12, ale kvuli snehu mely zpozdeni dovazky a pak mi volal, ze se omlouva, ze to nestihnou do Vanoc. Tak jsme vybrali tresku. Nazdobeny stromecek muzete videt v galerii i s darecky. I kdyz jsme nasim rekli, ze tedy jeden kus na osobu, tak neposlechli. Museli jsme byt vsichni hrozne hodni letos. Nejhodnejsi teda byl CLiff, k jeho velke radosti dostal napriklad novy oblecek a sampon :)

A v patek jsme oslavili Martinovo jubileum, chudak, tricatnik z nej ted je. Jesteze ma tak mladou zenu :)

Rodice vcera odleteli a jeste i v poradku doleteli, ani to nemelo zpozdeni, coz je obdivuhdone a PRVNE v jejich pripade. V lete meli zpozdeni cestou sem i tam, ted zase cestou sem. I kdyz tentorkat mensi.

Jinak my, profesionalni slavici, dnes jdeme do kina na Avatar do Imaxu, tak se tesime.

Tak jeste jednou vsechny zdravime a mejte se, smejte se.

Priste uz asi budu psat v novem desetileti.

Tak pa,

Janine & Martin & CLiff

čtvrtek 29. října 2009

Cislo 57 se hlasi

Tak akce Kulovy blesk III. uspesne za nami.

Stehujeme se tu vlastne uz potreti, tak snad do tretice vseho dobreho.

Jsme uplne vyrizeni, takze jen kratce.

Nejak jsem vcera skoro vse dobalili, zbytek jsem balili rano, zaskocili nas stehovaci, ze prijeli o pul hodky drive, ale tak jsme to nejak donahazeli do tasek a krabic a za 3 hodiny a deset minut nas opustili v novem domove.

Stihli jsme se pres plot seznamit se sousedy, tedy spis sousedkami, na jedne strane pani v nasich letech s holcickou tak 6 let (nemam absolutne odhad, ale bude to vic jak 4 a mene nez 10) a na druhe pani starsi, dceri asi 11-13. Nevime, jestli k nim patri nejaci panove. Ale vsechny vypadaly mile. A obe domacnosti maji kocky. Coz CLiffa docela drasa, jak si hopkaji po nasi zahrade a plote a on na ne nemuze.

Ted jsou vsude krabice, ale neco se nam uz zacina rysovat. Mame kde jist, i kdyz ne moc kde a v cem varit a gauc a telak funkcni. A zbytek tak nejak pak. Ted Martin testuje sprchu a ja ho brzy vystridam.

Tak dobrou noc a zase zitra nebo o vikendu. Pokusim se ted dohant ty resty, ze jsem tak dlouho mlcela.

Janine