Kuk vsem. Na Vanoce jsme to nejak nestihli, tak alespon vse nejlepsi do noveho roku a uzijte si Silvestra s Mirou :)
Tady je par fotek vanocniho Londyna
Tady 1
A pro Ilcu a Lenku Pufanek :)
Tady 2
Jinak prejeme vsem uspesny a pohodovy rok 2010 a zdravime vsechna ta nova miminka (Honzicek, Amalka, Emma, Eliska a dalsi) a tesime se na ta jeste novejsi v pristim roce a doufame, ze jste si vsichni uzili krasne Vanoce.
My tu meli mamku s tatkou, privezli nam curkovi, hlavne rohlickyyyyyyy :) Takze jsme ve vysledku meli asi pet druhu rohlicku - jedny z listopadu od mamky, pak moje a pak jeji a babicciny s mandlemi i vlasskymi :) A jeste porad nejake mame. Svatky jsme si pekne uzili, Martin mel celou dob u volno a s nasima jsme nasavali vanocni atmosferu Londyna spolu s dalsimi miliony turistu :)
Nejvetsi zazitek byl asi snih, protoze nam ho tu napadlo takovych celych pet centimetru! To se stalo asi tak dva dny pote, co jsem vsemn vsude hlasila, jak v Londyne nidky nesnezi, ze letos halvne uz snezilo v unoru a to stacilo. Tak nasi priletli do zasnezeneho a namrzleho Londyna :) A v pondelipred Vanoci nas dokonce snih vyhnal driv z mesta, protoze jsme se bali, aby nam zase nezavreli metro jak minule pri snehu. Na Stedry den to samozrejme uz bylo slezle a Vanoce na snehu se nekonaly.
Stedrovecerni vecere byla ceskoanglicka - obalena treska s brsalatem :) Mel byt kapr, ktereho jsem nam objednala ve Waitrosu na 23/12, ale kvuli snehu mely zpozdeni dovazky a pak mi volal, ze se omlouva, ze to nestihnou do Vanoc. Tak jsme vybrali tresku. Nazdobeny stromecek muzete videt v galerii i s darecky. I kdyz jsme nasim rekli, ze tedy jeden kus na osobu, tak neposlechli. Museli jsme byt vsichni hrozne hodni letos. Nejhodnejsi teda byl CLiff, k jeho velke radosti dostal napriklad novy oblecek a sampon :)
A v patek jsme oslavili Martinovo jubileum, chudak, tricatnik z nej ted je. Jesteze ma tak mladou zenu :)
Rodice vcera odleteli a jeste i v poradku doleteli, ani to nemelo zpozdeni, coz je obdivuhdone a PRVNE v jejich pripade. V lete meli zpozdeni cestou sem i tam, ted zase cestou sem. I kdyz tentorkat mensi.
Jinak my, profesionalni slavici, dnes jdeme do kina na Avatar do Imaxu, tak se tesime.
Tak jeste jednou vsechny zdravime a mejte se, smejte se.
Priste uz asi budu psat v novem desetileti.
Tak pa,
Janine & Martin & CLiff
čtvrtek 31. prosince 2009
čtvrtek 29. října 2009
Cislo 57 se hlasi
Tak akce Kulovy blesk III. uspesne za nami.
Stehujeme se tu vlastne uz potreti, tak snad do tretice vseho dobreho.
Jsme uplne vyrizeni, takze jen kratce.
Nejak jsem vcera skoro vse dobalili, zbytek jsem balili rano, zaskocili nas stehovaci, ze prijeli o pul hodky drive, ale tak jsme to nejak donahazeli do tasek a krabic a za 3 hodiny a deset minut nas opustili v novem domove.
Stihli jsme se pres plot seznamit se sousedy, tedy spis sousedkami, na jedne strane pani v nasich letech s holcickou tak 6 let (nemam absolutne odhad, ale bude to vic jak 4 a mene nez 10) a na druhe pani starsi, dceri asi 11-13. Nevime, jestli k nim patri nejaci panove. Ale vsechny vypadaly mile. A obe domacnosti maji kocky. Coz CLiffa docela drasa, jak si hopkaji po nasi zahrade a plote a on na ne nemuze.
Ted jsou vsude krabice, ale neco se nam uz zacina rysovat. Mame kde jist, i kdyz ne moc kde a v cem varit a gauc a telak funkcni. A zbytek tak nejak pak. Ted Martin testuje sprchu a ja ho brzy vystridam.
Tak dobrou noc a zase zitra nebo o vikendu. Pokusim se ted dohant ty resty, ze jsem tak dlouho mlcela.
Janine
Stehujeme se tu vlastne uz potreti, tak snad do tretice vseho dobreho.
Jsme uplne vyrizeni, takze jen kratce.
Nejak jsem vcera skoro vse dobalili, zbytek jsem balili rano, zaskocili nas stehovaci, ze prijeli o pul hodky drive, ale tak jsme to nejak donahazeli do tasek a krabic a za 3 hodiny a deset minut nas opustili v novem domove.
Stihli jsme se pres plot seznamit se sousedy, tedy spis sousedkami, na jedne strane pani v nasich letech s holcickou tak 6 let (nemam absolutne odhad, ale bude to vic jak 4 a mene nez 10) a na druhe pani starsi, dceri asi 11-13. Nevime, jestli k nim patri nejaci panove. Ale vsechny vypadaly mile. A obe domacnosti maji kocky. Coz CLiffa docela drasa, jak si hopkaji po nasi zahrade a plote a on na ne nemuze.
Ted jsou vsude krabice, ale neco se nam uz zacina rysovat. Mame kde jist, i kdyz ne moc kde a v cem varit a gauc a telak funkcni. A zbytek tak nejak pak. Ted Martin testuje sprchu a ja ho brzy vystridam.
Tak dobrou noc a zase zitra nebo o vikendu. Pokusim se ted dohant ty resty, ze jsem tak dlouho mlcela.
Janine
úterý 27. října 2009
Cislo 69 jeste zije
Kuk vsem,
omlouvam se za neskutecne dlouhy vypadek, ale nejak nebyl moc cas a chut.
A napis nekeca, cislo 69 (nase cislo popisne) stale zije. A je to asi naposledy, co se odtud hlasime, protoze se pozitri stehujeme, priste to bude 57.
Stehovat jsme se sice nechteli, ale protoze dum neni uplne podle nasich predstav a naroku a majitel s tim nic nedela, tak jsme se rozhodli odejit driv a najit si neco noveho.
Pristi bydleni uz snad bude konecne to prave a trvale. Majitelka je primo pani z realitky, tak snad v pripade problemu bude jednodussi vse resit, protoze uz to nebude viset mezi nami, agenturou a landlordem a budeme to resit primo s ni. Ale doufame, ze nic takoveho uz nenastane a nebudeme to potrebovat.
Posledni tydny byly docela narocne, nejdriv jsme porad hledali, pak konecne nasli, pak zase vybirali stehovaky a ted baleni. Baleni asi zacnu brzy nesnaset. ALe protoze uz mame nabytek a nemame zadne auto, tak jsme tentorkat scela odkazani na stehovaky, coz je asi na jednu stranu dobre, protoze aspon nebudeme nic nosti a vsechno za nas odnosi. Jen musiem mit vse pripravene. Neverili bychom, kolik jsme tu uz stihli nashromazdit veci. Baleni mi prijde nekonecne.
Novy domek je kousek odtud, jednu stanici metrem za nami a na metro je to tedy blize, takze vysledna doprava do mesta bude asi podobna. Martin to uz v patek otestuje.
Fotky dodame nejak casem, jeste ani zadne nemame.
Janine
omlouvam se za neskutecne dlouhy vypadek, ale nejak nebyl moc cas a chut.
A napis nekeca, cislo 69 (nase cislo popisne) stale zije. A je to asi naposledy, co se odtud hlasime, protoze se pozitri stehujeme, priste to bude 57.
Stehovat jsme se sice nechteli, ale protoze dum neni uplne podle nasich predstav a naroku a majitel s tim nic nedela, tak jsme se rozhodli odejit driv a najit si neco noveho.
Pristi bydleni uz snad bude konecne to prave a trvale. Majitelka je primo pani z realitky, tak snad v pripade problemu bude jednodussi vse resit, protoze uz to nebude viset mezi nami, agenturou a landlordem a budeme to resit primo s ni. Ale doufame, ze nic takoveho uz nenastane a nebudeme to potrebovat.
Posledni tydny byly docela narocne, nejdriv jsme porad hledali, pak konecne nasli, pak zase vybirali stehovaky a ted baleni. Baleni asi zacnu brzy nesnaset. ALe protoze uz mame nabytek a nemame zadne auto, tak jsme tentorkat scela odkazani na stehovaky, coz je asi na jednu stranu dobre, protoze aspon nebudeme nic nosti a vsechno za nas odnosi. Jen musiem mit vse pripravene. Neverili bychom, kolik jsme tu uz stihli nashromazdit veci. Baleni mi prijde nekonecne.
Novy domek je kousek odtud, jednu stanici metrem za nami a na metro je to tedy blize, takze vysledna doprava do mesta bude asi podobna. Martin to uz v patek otestuje.
Fotky dodame nejak casem, jeste ani zadne nemame.
Janine
sobota 11. července 2009
Sobotni pozdrav
Dobre ranko vsem,
vim, ze moc nepisu, ale neni mco cas a neni zase tolik co. Ale ted koukam na Snidani BBC a musim se podelit o nejake to info z reportazi.
RIkali, ze tu chtjei schvlait zakon, ze od listopadu by kazdy, kdo poleti z UK, platil dan 80 liber za osobu a let kvuli znecistovani ovzdusi. Tak to jestli zavedou, tak jako fakt uz budeme jen jezdit autem.
Ale pak rikali zase neco prijemnejsiho. Psychologove zjistili, ze pomaha, dat si do penezenky rodinne fotky nebo fotky psich mazlicku. Je pak pry vetsi sance, ze vam penezenku zlodej (nebo aspon nekdo, kdo ji najde) vrati. Ze pry cim roztomilejsi, tim lepsi, nejvic zabiraji miminka a stenata :)
Pristi sobotu touhle dobou budeme spinkat, protoze budeme naspavat silu na cestu. Vyjizdime v sobotu po poledni a do CR dorazime v noci ze soboty na nedeli. Bud upadneme do komatu u nas na Chodove, nebo se nejak dokutalime k nasim a padneme tam. Plan na nedeli je jasny - spanek :)
Jsme zvedavi, jak se zabalime, protoze musiem do auta nacpat zimni pneu a jeste kocar pro Lindu a pak hlavne nas, CLiffa a nejaky ten kufrik. A hlavne teda jak pojedeme zpatky, Martin to ma jasne, ten leti v nedeli 2/8, ale my s Cliffem visime nejak nejasne :) Nekdo nas bude muset zavezt autem v ramci akce Kanal II.
Tak asi tak. Uz se na vas teime, drzte nam palce na cestu, at neni moc provoz a pekne jedeme.
Vsem prejeme pekny vikend, my mame pod mrakem, coz je teda nejhorsi pro Vercu, co je u nas. Dnes se prihlasila na vylet do Brightonu a slibuji deste. Ja jdu odpoledne do divadla na Doll's House s Gillian Anderson a Martin zase na Magicy, takze my mame aktivity vevnitr, kdezto Verca by chtela behat po plazich.
Tak to pro dnesek staci,
mejte se, smejte se a brzy na videnou,
Janine
vim, ze moc nepisu, ale neni mco cas a neni zase tolik co. Ale ted koukam na Snidani BBC a musim se podelit o nejake to info z reportazi.
RIkali, ze tu chtjei schvlait zakon, ze od listopadu by kazdy, kdo poleti z UK, platil dan 80 liber za osobu a let kvuli znecistovani ovzdusi. Tak to jestli zavedou, tak jako fakt uz budeme jen jezdit autem.
Ale pak rikali zase neco prijemnejsiho. Psychologove zjistili, ze pomaha, dat si do penezenky rodinne fotky nebo fotky psich mazlicku. Je pak pry vetsi sance, ze vam penezenku zlodej (nebo aspon nekdo, kdo ji najde) vrati. Ze pry cim roztomilejsi, tim lepsi, nejvic zabiraji miminka a stenata :)
Pristi sobotu touhle dobou budeme spinkat, protoze budeme naspavat silu na cestu. Vyjizdime v sobotu po poledni a do CR dorazime v noci ze soboty na nedeli. Bud upadneme do komatu u nas na Chodove, nebo se nejak dokutalime k nasim a padneme tam. Plan na nedeli je jasny - spanek :)
Jsme zvedavi, jak se zabalime, protoze musiem do auta nacpat zimni pneu a jeste kocar pro Lindu a pak hlavne nas, CLiffa a nejaky ten kufrik. A hlavne teda jak pojedeme zpatky, Martin to ma jasne, ten leti v nedeli 2/8, ale my s Cliffem visime nejak nejasne :) Nekdo nas bude muset zavezt autem v ramci akce Kanal II.
Tak asi tak. Uz se na vas teime, drzte nam palce na cestu, at neni moc provoz a pekne jedeme.
Vsem prejeme pekny vikend, my mame pod mrakem, coz je teda nejhorsi pro Vercu, co je u nas. Dnes se prihlasila na vylet do Brightonu a slibuji deste. Ja jdu odpoledne do divadla na Doll's House s Gillian Anderson a Martin zase na Magicy, takze my mame aktivity vevnitr, kdezto Verca by chtela behat po plazich.
Tak to pro dnesek staci,
mejte se, smejte se a brzy na videnou,
Janine
úterý 30. června 2009
kuk
Jen kratce vsechny zdravime, nejak ted nestihame.
Nasi v poradku odjeli, i kdyz meli zase zpozdeny let. Dovolena se jim libila. Meli pekne pocasi.
Ted tu od patku mame kamaradku, co tu je na tri tydny na kurz a pak se uz na nas muzete tesit, prijedeme nekdy 18-19/7 do Prahy, spis na Pahorek.
Kdo ma zajem o nejake setkani, at se hlasi.
Zatim to vypada tak, ze martin poleti zpet v nedeli 2/8 a me pak pozdeji nekdo preveze s Cliffem v ramci kace Kanal II.
Nemuzu zapomenout na vsuvku o pocasi, mame priserne vedro. Ale urcite to brzy prejde a budu sem smutne psat, jak leje.
Pa,
Janine
Nasi v poradku odjeli, i kdyz meli zase zpozdeny let. Dovolena se jim libila. Meli pekne pocasi.
Ted tu od patku mame kamaradku, co tu je na tri tydny na kurz a pak se uz na nas muzete tesit, prijedeme nekdy 18-19/7 do Prahy, spis na Pahorek.
Kdo ma zajem o nejake setkani, at se hlasi.
Zatim to vypada tak, ze martin poleti zpet v nedeli 2/8 a me pak pozdeji nekdo preveze s Cliffem v ramci kace Kanal II.
Nemuzu zapomenout na vsuvku o pocasi, mame priserne vedro. Ale urcite to brzy prejde a budu sem smutne psat, jak leje.
Pa,
Janine
sobota 13. června 2009
Jeste par fotecek
Vcerejsi prazdne letiste po atomovce
http://img188.imageshack.us/i/img1501t.jpg/
http://img32.imageshack.us/i/img1503w.jpg/
A Cliffon pro babicku
http://img4.imageshack.us/i/img1456c.jpg/
http://img4.imageshack.us/i/img1455cliffnagrilu.jpg/
http://img150.imageshack.us/i/img1437w.jpg/
http://img200.imageshack.us/i/img1434o.jpg/
http://img188.imageshack.us/i/img1501t.jpg/
http://img32.imageshack.us/i/img1503w.jpg/
A Cliffon pro babicku
http://img4.imageshack.us/i/img1456c.jpg/
http://img4.imageshack.us/i/img1455cliffnagrilu.jpg/
http://img150.imageshack.us/i/img1437w.jpg/
http://img200.imageshack.us/i/img1434o.jpg/
Dobre ranko
Prejeme ja a Cliff. Mame neco po devate a vsichni spi. A neni divu, vcera to bylo docela narocne.
Letadlo nakonec prijelo az po pul dvanacteho (naseho casu, vaseho pul jedne), takze doma jsem byli nekdy po jedne, a spat jsme sli, no ani nebudu rikat. Cliff mel ohromnou radost, velmi vital a pak se od mamky nechtel vubec odlepit, v jejich pokoji udelala tu chybu, ze si sedla na postel, takze na ni okamzite skocil, dal hlavu na nohy a odmital se od ni hnout. Tatku pak dole zase dlouho olizoval. A pred spanim se suverene slozil u nich a nechtel se presunoutk nam :)
Pak jsem si prisla jako o Vanocich, protoze nasi otevreli kufry a porad neco vyndavali a vyndavali. Mamka byla takovy cervnovy Jezisek. I tvaroh na knedliky mi mamka privezla. Zpatky asi pojedou jen s jednim kufrem :)
Dnes bychom si chteli udelat odpocinkovy vylet k mori, tak uvidime, jake bude pocasi. Ted se tesim na snidani, protoze budeme mit clotted cram a scony, tak snad si je nasi oblibi jako my.
A malem bych zapomnela na letiste, leteli s CSA na Heathrow a my uz sice na Heathrow parkrat pristali, ale vzdy pak clovek skoci do taxiku nebo metra, tak mu to ani neprijde, ale jak jsem vcera prijizdeli autem, tak jsem tedy byla v uzasu, jak obrovske letiste to je. Resili jsme pak, jestli je nejvetsi na svete, Martin si vzpomnel, ze snad odbavi nejvic pasazeru, takze pokud ne na plochu, tak takhle snad ano. O to vtipnejsi pak bylo, kdyz jsme prisli na Temrinal 2 a na odletech ani noha a na prieltu asi dve, te pani v kukani u vychodu :)Naprosto vylidnene, krome Costa kafe vse zavrene, ze jsem si to musela vyfotit.
Pekny vikend a drzte nam palce na pocasi,
Janine
PS: Jinak nasi meli zpozdeni proto, ze CSA do tri letadel uhodil blesk a to jejich letadlo nejak nestihli dost rychle a dukladne prohlednout a proverit, ze je v poradku, tak jim dali jine. A to tak trvalo. Tak snad pri odletu budou mit vetsi stesti.
Letadlo nakonec prijelo az po pul dvanacteho (naseho casu, vaseho pul jedne), takze doma jsem byli nekdy po jedne, a spat jsme sli, no ani nebudu rikat. Cliff mel ohromnou radost, velmi vital a pak se od mamky nechtel vubec odlepit, v jejich pokoji udelala tu chybu, ze si sedla na postel, takze na ni okamzite skocil, dal hlavu na nohy a odmital se od ni hnout. Tatku pak dole zase dlouho olizoval. A pred spanim se suverene slozil u nich a nechtel se presunoutk nam :)
Pak jsem si prisla jako o Vanocich, protoze nasi otevreli kufry a porad neco vyndavali a vyndavali. Mamka byla takovy cervnovy Jezisek. I tvaroh na knedliky mi mamka privezla. Zpatky asi pojedou jen s jednim kufrem :)
Dnes bychom si chteli udelat odpocinkovy vylet k mori, tak uvidime, jake bude pocasi. Ted se tesim na snidani, protoze budeme mit clotted cram a scony, tak snad si je nasi oblibi jako my.
A malem bych zapomnela na letiste, leteli s CSA na Heathrow a my uz sice na Heathrow parkrat pristali, ale vzdy pak clovek skoci do taxiku nebo metra, tak mu to ani neprijde, ale jak jsem vcera prijizdeli autem, tak jsem tedy byla v uzasu, jak obrovske letiste to je. Resili jsme pak, jestli je nejvetsi na svete, Martin si vzpomnel, ze snad odbavi nejvic pasazeru, takze pokud ne na plochu, tak takhle snad ano. O to vtipnejsi pak bylo, kdyz jsme prisli na Temrinal 2 a na odletech ani noha a na prieltu asi dve, te pani v kukani u vychodu :)Naprosto vylidnene, krome Costa kafe vse zavrene, ze jsem si to musela vyfotit.
Pekny vikend a drzte nam palce na pocasi,
Janine
PS: Jinak nasi meli zpozdeni proto, ze CSA do tri letadel uhodil blesk a to jejich letadlo nejak nestihli dost rychle a dukladne prohlednout a proverit, ze je v poradku, tak jim dali jine. A to tak trvalo. Tak snad pri odletu budou mit vetsi stesti.
pátek 12. června 2009
Minikuk
Tak jak vite, dnes cekame rodice. Bohuzel letadlo ma hodinu a pul zpozdeni a jeste ani nevyleteli. Tak cekame doma, az pisnou, ze vyletaji (nebo se to objevi na netu), abychom jim vyrazili naproti. Cesta na letiste nam trva skoro stejne dlouho jako let. Ale tim, ze prijedou pozdjei, pojedeme pozdeji a mel by byt mensi provoz.
Tak snad nebudou dele cekat a brzy vyleti.
Ani nevite, jak nas to mrzi, to jim ta dovolena pekne zacina.
A tatka zrovna poslal SMSku, ze uz jedou busem, tak to nas docela stve, ze jim koupime letenky a oni je pak posadi na bus :)
Tak snad za ctvrt hodky fakt vzletnou, jak slibuji CSA.
Drzme jim palce.
Tak snad nebudou dele cekat a brzy vyleti.
Ani nevite, jak nas to mrzi, to jim ta dovolena pekne zacina.
A tatka zrovna poslal SMSku, ze uz jedou busem, tak to nas docela stve, ze jim koupime letenky a oni je pak posadi na bus :)
Tak snad za ctvrt hodky fakt vzletnou, jak slibuji CSA.
Drzme jim palce.
čtvrtek 11. června 2009
Domecek
Tak konecne fotka exterieru :)
http://yfrog.com/0fdomekxj
http://yfrog.com/0ycimg1205j
To dole je pracovna, nad ni pokoj pro hosty a to okenko vedle je takovy minipokoj, kde je prozatim kumbal. A dost pravdepodobne tam i zustane.
Kolem pracovny se dojde do obyvaku (cestou teda je jeste koupelna), ktery je propojeny s jidelnim koutem a kuchyni a pak sup na zahradku.
A nahore do zahrady je jeste nase bila loznice a vedle koupelna.
A ted jeste fotky, kam chodime s CLiffem. Za domem je ohromny park a hrozne moc moznosti, kam s CLiffem jit. My chodime nejcasteji na tuhle velkou louku, ktera je pekne udrzovana a sekana. Lide sem se psy jezdi i autem na poradne venceni. Take je to jedno z mala msit, kde maji kose. Protoze ve meste vsude tuny ceduli s vyhruzkou pokuty na stovky liber, ze po spech to musime sbirat, ale nikde zadny psi kos. A pytliky take musi clovek mit svoje.
http://img507.imageshack.us/i/img1432y.jpg/
http://img191.imageshack.us/i/img1429.jpg/
Pro ty, kteri to nevedi, tak babicka (od tatky) ma dnes v Karolinu v promoci, obor astronomie :) Tak ji aspon takhle na dalku blahoprejeme. Jsem rada, ze jsem to stihla pred ni, protoze jako po tolika letech aby me jeste predbehla i babicka :)
A kdyz uz jsem u tech vysokoskolskych radosti, tak nas Pavlik z Budejic je cerstvy inzenyr. Tak take blahoprejeme.
Martin dnes pracuej z domova, stejne jako vcera, protoze je stavka metra a nejezdi. Ono nakonec trochu jezdi, ale tak radeji zustal tady, aby rano nedojel do prace a pak se nemusel hodiny dostavat domu. Zitra rano ma stavka skoncit, tak snad pristi tyden budou moci nasi pekne vesele jezdit na oystera.
I pocasi se tvari, ze se fakt vylepsuje, sviti slunicko. Cliff se u dveri na zahradu vyhriva a pozoruje to a asi uz se tesi ven. Chodime na palouk vzy kolem poledne a pak po veeri, kdyz pocasi dovoli. A CLiff je tedy mezi pejskari docela oblibeny, vsem se hrozne libi a chvali nam ho, jak je krasny. Nejvetsi uspech teda sklidil v pondeli, protoze v nedeli vecer jsem ho pres hodinu cesala. Tes uz to samozrejme neni videt. A protoze asi tusil, ze o nem zrovna pisu, tak si mi prisel lehnout na nohy.
A zitra v deset vyzvedavame mamku s tatkou na Heathrow a uz se na ne moc tesime. Takze kdyz se ted odmlcim, je to z prijemnych duvodu a to starani se o milou navstevu.
Krasny vikend vsem, lehce predcasne,
Janine
http://yfrog.com/0fdomekxj
http://yfrog.com/0ycimg1205j
To dole je pracovna, nad ni pokoj pro hosty a to okenko vedle je takovy minipokoj, kde je prozatim kumbal. A dost pravdepodobne tam i zustane.
Kolem pracovny se dojde do obyvaku (cestou teda je jeste koupelna), ktery je propojeny s jidelnim koutem a kuchyni a pak sup na zahradku.
A nahore do zahrady je jeste nase bila loznice a vedle koupelna.
A ted jeste fotky, kam chodime s CLiffem. Za domem je ohromny park a hrozne moc moznosti, kam s CLiffem jit. My chodime nejcasteji na tuhle velkou louku, ktera je pekne udrzovana a sekana. Lide sem se psy jezdi i autem na poradne venceni. Take je to jedno z mala msit, kde maji kose. Protoze ve meste vsude tuny ceduli s vyhruzkou pokuty na stovky liber, ze po spech to musime sbirat, ale nikde zadny psi kos. A pytliky take musi clovek mit svoje.
http://img507.imageshack.us/i/img1432y.jpg/
http://img191.imageshack.us/i/img1429.jpg/
Pro ty, kteri to nevedi, tak babicka (od tatky) ma dnes v Karolinu v promoci, obor astronomie :) Tak ji aspon takhle na dalku blahoprejeme. Jsem rada, ze jsem to stihla pred ni, protoze jako po tolika letech aby me jeste predbehla i babicka :)
A kdyz uz jsem u tech vysokoskolskych radosti, tak nas Pavlik z Budejic je cerstvy inzenyr. Tak take blahoprejeme.
Martin dnes pracuej z domova, stejne jako vcera, protoze je stavka metra a nejezdi. Ono nakonec trochu jezdi, ale tak radeji zustal tady, aby rano nedojel do prace a pak se nemusel hodiny dostavat domu. Zitra rano ma stavka skoncit, tak snad pristi tyden budou moci nasi pekne vesele jezdit na oystera.
I pocasi se tvari, ze se fakt vylepsuje, sviti slunicko. Cliff se u dveri na zahradu vyhriva a pozoruje to a asi uz se tesi ven. Chodime na palouk vzy kolem poledne a pak po veeri, kdyz pocasi dovoli. A CLiff je tedy mezi pejskari docela oblibeny, vsem se hrozne libi a chvali nam ho, jak je krasny. Nejvetsi uspech teda sklidil v pondeli, protoze v nedeli vecer jsem ho pres hodinu cesala. Tes uz to samozrejme neni videt. A protoze asi tusil, ze o nem zrovna pisu, tak si mi prisel lehnout na nohy.
A zitra v deset vyzvedavame mamku s tatkou na Heathrow a uz se na ne moc tesime. Takze kdyz se ted odmlcim, je to z prijemnych duvodu a to starani se o milou navstevu.
Krasny vikend vsem, lehce predcasne,
Janine
sobota 6. června 2009
Final Countdown
Tak za tyden touhle dobou tu zu budeme mit navstevu a asi budeme znavene odpocivat po vylete.
Martin dnes dal do kupy i druhou postel, tak maji mamka s tatkou kde spat. Pokud je tam CLiff pusti, moc se mu postel zalibila. Zbytek soboty byl take pracovni - praci, uklizeci a varici. A samozrejme vencici. Cliffa jsme vzali do parku za nami, tak se pekne unavil, protoze nejdriv dlouho lital sam, ma noveho konicka a lovi ptactvo. Teda lovi, spatri ptaka, rozbehne se, ptak uletne a on zmatene kouka. A kdyz uz jsem byli na ceste zpatky, tak potkal nove prichozi pejsky a zacal se kamaradit. Jednu chvili to vypadalo, ze budeme bohatsi o jednoho retrivra, ale nakonec sel za panickou.
Poslendi dva dny teda prselo, ale dnes konecne ne, tak Martin posekal nase latifundie, mam ho zachyceneho v akci, jen co nam pusti nas rychly net, muzete se tesit na ruznou fotodokumentaci.Cliff mu vydatne pomahal tim, ze si sedl na terase a kontroloval postup prace a jestli nekde neco neprecuhuje :) A musim muzske pochvalit, posekali pekne.
Pokud jde o nase zabydleni, tak uz asi skoro uplne zabydleni jsme. Vsechny spotrebice zapojene a pouzivane, skrine plne obleceni, kuchyne plna nadobi, ted uz jen Martin sestavi knihovnicky na DVD a asi uz opravdu budeme vybaleni a plne zabydleni. Na zarade mame na cem sedet, Cliff ma uz dve deky venkovni. Pracka para, mycka myje ( i kdyz musime to jeste asi doladit, obcas tam jsou fleky) ... Ted uz cekame, az nam udelaji najezd na parkovani, abychom nemuseli pres chodnik. Ale to uz neni v nasi moci, na to prijedou odpornici. Snad uz to brzy bude. Ted nam totiz kolikrat nekdo pred domem zaparkuje a my si tam nemzueme zajet, tak to radsi nechavame pred.
A s cim jeste laborujeme - telka, je tu nejak slaby signal. Naprosto nestastni jsme byli minulou sobotu, kdyz jsme se tesili na finale Talentu a telka naprsoto vypadla a ITV, kde to bezi, vubec neslo. Pritom kazdy den rpedtim to slo, rano to slo a vsechny dny pak to slo. Takze jsme finale nahrali v noci z reprizy a koukali v nedeli. A ted uz zase ty kanaly bezi. Proste zahada. Hlavne my, kteri na tleku vlastne nekoukame a tady jen na ten Talent.
Jak jsem psala o pomalem netu, tim, ze jsme se stehovali, tak nam museli prevest pevnou i net, jenze pevna je od BT a net od 02. A dokud nebyla pevna, tak nezacli spresunem o2, proto to tak dlouho trvalo. Takze ted mame predplaceny mobilni net, ktery nam kazodu chvili vyprsi, ale v pondeli uz snad zapoji nas. Protoze s timhle pomalym si ani nemuzeme s nikym Skypovat.
Tak pro dnesek koncim, vsem prejeme peknou nedeli a co nejmene destivou.
Janine
Martin dnes dal do kupy i druhou postel, tak maji mamka s tatkou kde spat. Pokud je tam CLiff pusti, moc se mu postel zalibila. Zbytek soboty byl take pracovni - praci, uklizeci a varici. A samozrejme vencici. Cliffa jsme vzali do parku za nami, tak se pekne unavil, protoze nejdriv dlouho lital sam, ma noveho konicka a lovi ptactvo. Teda lovi, spatri ptaka, rozbehne se, ptak uletne a on zmatene kouka. A kdyz uz jsem byli na ceste zpatky, tak potkal nove prichozi pejsky a zacal se kamaradit. Jednu chvili to vypadalo, ze budeme bohatsi o jednoho retrivra, ale nakonec sel za panickou.
Poslendi dva dny teda prselo, ale dnes konecne ne, tak Martin posekal nase latifundie, mam ho zachyceneho v akci, jen co nam pusti nas rychly net, muzete se tesit na ruznou fotodokumentaci.Cliff mu vydatne pomahal tim, ze si sedl na terase a kontroloval postup prace a jestli nekde neco neprecuhuje :) A musim muzske pochvalit, posekali pekne.
Pokud jde o nase zabydleni, tak uz asi skoro uplne zabydleni jsme. Vsechny spotrebice zapojene a pouzivane, skrine plne obleceni, kuchyne plna nadobi, ted uz jen Martin sestavi knihovnicky na DVD a asi uz opravdu budeme vybaleni a plne zabydleni. Na zarade mame na cem sedet, Cliff ma uz dve deky venkovni. Pracka para, mycka myje ( i kdyz musime to jeste asi doladit, obcas tam jsou fleky) ... Ted uz cekame, az nam udelaji najezd na parkovani, abychom nemuseli pres chodnik. Ale to uz neni v nasi moci, na to prijedou odpornici. Snad uz to brzy bude. Ted nam totiz kolikrat nekdo pred domem zaparkuje a my si tam nemzueme zajet, tak to radsi nechavame pred.
A s cim jeste laborujeme - telka, je tu nejak slaby signal. Naprosto nestastni jsme byli minulou sobotu, kdyz jsme se tesili na finale Talentu a telka naprsoto vypadla a ITV, kde to bezi, vubec neslo. Pritom kazdy den rpedtim to slo, rano to slo a vsechny dny pak to slo. Takze jsme finale nahrali v noci z reprizy a koukali v nedeli. A ted uz zase ty kanaly bezi. Proste zahada. Hlavne my, kteri na tleku vlastne nekoukame a tady jen na ten Talent.
Jak jsem psala o pomalem netu, tim, ze jsme se stehovali, tak nam museli prevest pevnou i net, jenze pevna je od BT a net od 02. A dokud nebyla pevna, tak nezacli spresunem o2, proto to tak dlouho trvalo. Takze ted mame predplaceny mobilni net, ktery nam kazodu chvili vyprsi, ale v pondeli uz snad zapoji nas. Protoze s timhle pomalym si ani nemuzeme s nikym Skypovat.
Tak pro dnesek koncim, vsem prejeme peknou nedeli a co nejmene destivou.
Janine
úterý 2. června 2009
MDD
Vcera bylo MDD a my ho tedy travili spis dospele. Martin v praci, ja zarizovanim. Vratila jsem byt, tak ted aby nam pekne poslali zpet zalohu. Vecer jsme jeli do B&Q (neco jako OBI, ale prijde nam vzdy, ze tam skoro nic nemaji) koukat na grily a nejake veci na zahradku. Napriklad me fascinuje, jak divne konve tam meli. SI porad rikam, ze jsem nemela brat tu plastovou a vzit tu klasickou kovovou, jeden kus jsem tam nasla, ale zase bez ceny. A treba ani nebyla na prodej a meli ji tam oni na svoje kytky. Ta plastova je mala a jeste ma divny tvar. Zadne inteligentni hacky na zaclony, zabicky jsem nasla jen tak hnusny, ze jsem je tam radsi nechala. A do domacnosti tam teda nevedou nic, jako domaci potreby nebo blby plastovy kosik. Aspon ze tu sekacku tam v nedeli meli. Nejdriv jsme chteli v Curry's v edle koupit Cliffovi fen, abychom ho mohli poradne koupat, ale oni to predelaaji a pul sortimentu tam nemeli. Tak jsme ho koupili jinde v samosce uplne obyc, tak hlavne aby hodne hral a susil, on uz se urcite mco tesi. Pak jsme hrozne dlouho hledali vse mzone v B&Q a dojeli domu uplne unaveni, abychom zjistili, ze nam nekdo parkuje pred domem a nemuzeme na nase misto. Jak jsem tehdy psala, ze kdysi to byla palma a ted je to stani, tak bohuzel tam je proad chodnik a ne takovy ten snizeny najezd. A jak to je chodnik, tak tam proste lidi parkuji. Tak jsme to museli vrazit jinam a Martin rano preparkoval. Tak snad nas pak nekdo zase pro zmenu nezablokuje vevnitr :)
A protoze to uz je dost mozna vic jak tyden od posledni fotky s CLiffem, tak tady ho mate v cele jeho krase. Jak jsme v nedeli koupili sezeni na zahradu, tak to Martin hned smontoval a Cliff samozrejme na zidli hned skocil.
http://img10.imageshack.us/my.php?image=cliffnazidli.jpg
Nevim, jestli jsem zminila pocasi, ale mame tu ted nadherne teplo. Psala mi kamaradka, ze v nedeli jeli k mori a koupala se. Teda v mori byla ona a par maniku na prkne v neoprenu, ale pry super. Tak me docela nalakala. Ale nevim, jestli to more u nas je vubec na koupani, oni byli urcite vic na zapade a my tu jsme na vychode. Ale i tak, pokud pocasi vydrzi, tak bychom o vikendu nekam mohli zajet. Cliff by prvne videl more, tak jsme zvedavi, co na to bude rikat.
Kazdy den neco vybalim a uklidim, tak to tu zacina cim dal vic vypadat jako domov. Az to bude hotove, tak to trochu vic vyfotim.
Pekny tyden vsem,
Janine
PS: V sobotu jsem udelala cokopenu (mousse), co mi dovezla teta Jozinka. Ale nejak jsem si neuvedomila, ze to je baleni pro hotely, takze ted uz od soboty jime kazdy den tu penu a jeste porad mame dve velke misky! Uz jsme ji meli 1) s malinami 2) s bananem a creme fraiche 3) s bananem, jahodami a creme fraiche a dnes to asi budou maliny zase :) Teto dekujeme, je to mnamka, jen to priste musim dela tpo ctvrtkach!
A protoze to uz je dost mozna vic jak tyden od posledni fotky s CLiffem, tak tady ho mate v cele jeho krase. Jak jsme v nedeli koupili sezeni na zahradu, tak to Martin hned smontoval a Cliff samozrejme na zidli hned skocil.
http://img10.imageshack.us/my.php?image=cliffnazidli.jpg
Nevim, jestli jsem zminila pocasi, ale mame tu ted nadherne teplo. Psala mi kamaradka, ze v nedeli jeli k mori a koupala se. Teda v mori byla ona a par maniku na prkne v neoprenu, ale pry super. Tak me docela nalakala. Ale nevim, jestli to more u nas je vubec na koupani, oni byli urcite vic na zapade a my tu jsme na vychode. Ale i tak, pokud pocasi vydrzi, tak bychom o vikendu nekam mohli zajet. Cliff by prvne videl more, tak jsme zvedavi, co na to bude rikat.
Kazdy den neco vybalim a uklidim, tak to tu zacina cim dal vic vypadat jako domov. Az to bude hotove, tak to trochu vic vyfotim.
Pekny tyden vsem,
Janine
PS: V sobotu jsem udelala cokopenu (mousse), co mi dovezla teta Jozinka. Ale nejak jsem si neuvedomila, ze to je baleni pro hotely, takze ted uz od soboty jime kazdy den tu penu a jeste porad mame dve velke misky! Uz jsme ji meli 1) s malinami 2) s bananem a creme fraiche 3) s bananem, jahodami a creme fraiche a dnes to asi budou maliny zase :) Teto dekujeme, je to mnamka, jen to priste musim dela tpo ctvrtkach!
pondělí 1. června 2009
Tyden pote
Tak uz je to tyden, co se zabydlujeme Na Palme. Duraz na "zabydlujeme" a nedokonavost toho slovesa. I kdyz to zni neuveritelne, za ten pul rok jsme na Alvestonu nashromazdili hrozne moc veci. Takze mame spoustu nevybalenych krabic a nejaky ten kufr. Ale kuchyne uz vypada jako kuchyne a sice jeste vsechno nema sve presne stale misto, ale aspon je plne funkcni. Loznici uz take mame hotovou, jen resime nocni stolky, protoze bud se vejde jeden normalni nebo bychom museli mit dva hodne uzke, tak se to snazime nejak vymyslet za pochodu. Hlavne ze uz pekne spime. Konecne mame normalne sirokou postel a vsichni tri se tam slozime, aniz by jeden (a CLiff to nidky nebyl) musel prepadavat.
V pokoji pro hosty nam chybi sestavit postel. Do pracovny zase nejake to kresilko jeste. Jinak nam spis chybi ruzne drobnosti a ty resime pomalu za pochodu. Nejvetsi radost mame ze zahrady, vcera jsme koupili konecne nejaky nabytek, tak uz jsme meli prvni veceri na terase. Poridili jsme i sekacku, takze dalsi krok uz bude zahrad niceni. Tak se tesim.
Mensi radsot nam dela, ze to tu nebylo tak cistounke, jak by clovek chtel, ale savo ve spreji od tatinka to jisti. Jen to trva.
A protoze me dnes nevolali do prace, tak to budu pravdepodobne ja, kdo pudje predat zpatky klice od bytu dnes rano. Vcera jsme tam byli pro posledni krabici, mop a kybl, tak jsme byli trochu nostalgicti. Prece jen to byl nas prvni anglicky domov, ten pracovni byt na dva tydny na zacatku nepocitame. Urcite nam bude chybet, jak blizko na metro to bylo, jak navstevy muzou potvrdit, co by kamenem dohodil. Ale ted to mame vetsi, levnejsi a se zahradou. A hlavne zandi sousede pod nami, tak si muzeme dupat, jak chceme. Sousedka pod nami si ted bude muset stezovat na nekoho jineho.
Tak doufame, ze se nam ted Na Palme bude libit a ze budeme spokojeni. Nejlepsi je to opravdu pro Cliffa, protoze jeho ty nedokonalosti absolutne nevzrusuji, on ma zahradu, kde muze behat za granatem, hned za domem obrovsky park, kam s nim chodime na prochazky, velka postel, pohodlny gauc ...
Pekny tyden vsem, nas ceka hlavne vybalovani a zbytek zarizovani na navstevu rodicu, na ktere se uz moc tesime. Snad jim cely ten tyden neproprsi.
Pa,
Janine
V pokoji pro hosty nam chybi sestavit postel. Do pracovny zase nejake to kresilko jeste. Jinak nam spis chybi ruzne drobnosti a ty resime pomalu za pochodu. Nejvetsi radost mame ze zahrady, vcera jsme koupili konecne nejaky nabytek, tak uz jsme meli prvni veceri na terase. Poridili jsme i sekacku, takze dalsi krok uz bude zahrad niceni. Tak se tesim.
Mensi radsot nam dela, ze to tu nebylo tak cistounke, jak by clovek chtel, ale savo ve spreji od tatinka to jisti. Jen to trva.
A protoze me dnes nevolali do prace, tak to budu pravdepodobne ja, kdo pudje predat zpatky klice od bytu dnes rano. Vcera jsme tam byli pro posledni krabici, mop a kybl, tak jsme byli trochu nostalgicti. Prece jen to byl nas prvni anglicky domov, ten pracovni byt na dva tydny na zacatku nepocitame. Urcite nam bude chybet, jak blizko na metro to bylo, jak navstevy muzou potvrdit, co by kamenem dohodil. Ale ted to mame vetsi, levnejsi a se zahradou. A hlavne zandi sousede pod nami, tak si muzeme dupat, jak chceme. Sousedka pod nami si ted bude muset stezovat na nekoho jineho.
Tak doufame, ze se nam ted Na Palme bude libit a ze budeme spokojeni. Nejlepsi je to opravdu pro Cliffa, protoze jeho ty nedokonalosti absolutne nevzrusuji, on ma zahradu, kde muze behat za granatem, hned za domem obrovsky park, kam s nim chodime na prochazky, velka postel, pohodlny gauc ...
Pekny tyden vsem, nas ceka hlavne vybalovani a zbytek zarizovani na navstevu rodicu, na ktere se uz moc tesime. Snad jim cely ten tyden neproprsi.
Pa,
Janine
pondělí 25. května 2009
Palmovy pozdrav
Tak zdravim uz z domku. Napisu jen kratce, mame moc prace (a ted i hlad, teda hlavne ja, Martin prekvapive nic nerikal).
Uz jsem skoro prestehovani, ale jeste tak 2x se prece jen Svetluskou otocime, protoze v byte mame telku, prkno, nejake obleceni, neco do kuchyne a tak.
Sedim ted na nasem novem gauci, koukam do zelene a Cliff si beha po zahade. On je tu tedy nejstastnejsi. Nedostatky, co tu obcas nachazime, ho vubec nevzrusuji, protoze on ma zahradu, on ma uzel, on ma granat, ma misky s vodou a granulemi, pelisek, gauc, postele. Co vic si prat.
Tak ted me Martin odvolal na nejake mereni, tak jsem to ani nestihla dopsat. A hlavne rpedtim rict, ze se Cliff presunul ze zahrady ke mne na gauc a zahrival mi nohy. Ale ted uz se sluni na terase a chyta vitamin D.
A ja nam pujdu asi udelat nejakou svacu. Jsem z toho vseho zabalovani a vybalovani uz dost unavena, hlavne moje prava ruka ted dostala zabrat, tak to musim brat zlehka.
A MArtin by me chtel pochvalit za velky prinos pri stehovani vlekych kusu nabytku (knihovna a psaci stul), protoze jsem vyrazne prispela mym mozkovym trustem napriklad k privazani knihovny v aute nebo abychom se stolem prosli z bytu.
Pro dnesek to asi staci, pokracovani pozdeji.
Janine
Uz jsem skoro prestehovani, ale jeste tak 2x se prece jen Svetluskou otocime, protoze v byte mame telku, prkno, nejake obleceni, neco do kuchyne a tak.
Sedim ted na nasem novem gauci, koukam do zelene a Cliff si beha po zahade. On je tu tedy nejstastnejsi. Nedostatky, co tu obcas nachazime, ho vubec nevzrusuji, protoze on ma zahradu, on ma uzel, on ma granat, ma misky s vodou a granulemi, pelisek, gauc, postele. Co vic si prat.
Tak ted me Martin odvolal na nejake mereni, tak jsem to ani nestihla dopsat. A hlavne rpedtim rict, ze se Cliff presunul ze zahrady ke mne na gauc a zahrival mi nohy. Ale ted uz se sluni na terase a chyta vitamin D.
A ja nam pujdu asi udelat nejakou svacu. Jsem z toho vseho zabalovani a vybalovani uz dost unavena, hlavne moje prava ruka ted dostala zabrat, tak to musim brat zlehka.
A MArtin by me chtel pochvalit za velky prinos pri stehovani vlekych kusu nabytku (knihovna a psaci stul), protoze jsem vyrazne prispela mym mozkovym trustem napriklad k privazani knihovny v aute nebo abychom se stolem prosli z bytu.
Pro dnesek to asi staci, pokracovani pozdeji.
Janine
pátek 22. května 2009
Na Palme
Jeste pridavam par fotek domku, rikame mu Na Palme. Protoze kdyz nam ho prvne nabidli, meli jsem jen pidi fotku vnejsku a pred nim byla palma. A na googlempas je take s palmou. Tak nas trosku pudilo, ze vsechny domky kolem mely parkovaci stani a my blbou palmu a parking na chodniku. Ale kdyz jsem prisli, tak palma byla pryc a uz to ma take stani, jen chybi najezdni schudek. Ale tak nejak jsme tomu dal rikali "s palmou", abychom ho odlisili od ostatnich, co jsme videli nebo chteli videt.
A protoze brzy budeme bez rychleho netu, tak jeste pridavam par fotek.
Kuchyne
http://img35.imageshack.us/my.php?image=img1212.jpg
Cliff na terase
http://img199.imageshack.us/my.php?image=img1214c.jpg
Z venku (foceno ze zahrady vzadu)
http://img20.imageshack.us/my.php?image=img1220.jpg
A nejak stale nemam fotky se vchodem :)
No, pristi fotky uz asi budou zabydlene. Ted je to dost prazdne.
Rano jsem tam s Cliffem byli, protoze jsme sli vpustit uklidovou firmu, tak se probehal pekne v prilehlem parku a pak i na zahrade. Ted cekam,a z mi zavolaji, ze je uklizeno a budu je moci vypustit zase.
A jinak my uz se s Martinem take tesime, az si poridime nejaka kresilka a budeme vysedavat na terase a relaxovat. A vyhlasujeme konkurzni rizeni na "online zahradnika", takze vitame napady, co nasazet na ty dva pruhy u plotu, nejake krovi asi, aby to rychle rostlo a nevadilo, ze na to bude curat Cliff. Vypestky k jidlu tam asi davat nebudu.
Janine
A protoze brzy budeme bez rychleho netu, tak jeste pridavam par fotek.
Kuchyne
http://img35.imageshack.us/my.php?image=img1212.jpg
Cliff na terase
http://img199.imageshack.us/my.php?image=img1214c.jpg
Z venku (foceno ze zahrady vzadu)
http://img20.imageshack.us/my.php?image=img1220.jpg
A nejak stale nemam fotky se vchodem :)
No, pristi fotky uz asi budou zabydlene. Ted je to dost prazdne.
Rano jsem tam s Cliffem byli, protoze jsme sli vpustit uklidovou firmu, tak se probehal pekne v prilehlem parku a pak i na zahrade. Ted cekam,a z mi zavolaji, ze je uklizeno a budu je moci vypustit zase.
A jinak my uz se s Martinem take tesime, az si poridime nejaka kresilka a budeme vysedavat na terase a relaxovat. A vyhlasujeme konkurzni rizeni na "online zahradnika", takze vitame napady, co nasazet na ty dva pruhy u plotu, nejake krovi asi, aby to rychle rostlo a nevadilo, ze na to bude curat Cliff. Vypestky k jidlu tam asi davat nebudu.
Janine
čtvrtek 21. května 2009
Akce Kulovy Blesk - zahajeni
Tak dneska oficialne zacala akce Kulovy Blesk aneb nase stehovani. Rano jsem vyzvedla klice od noveho domku. Myslela jsem, ze tam pak stravim cast dne s Cliffem na zahrade, ale nakonec me prekvapive zavolali do prace, takze jsem musela behem deseti minut vyletnout jak nerizena strela. A sli jsem tam az odpoledne. Cliff uz je tam jako doma, moc se mu tam libi. Hazela jsem mu na zahrade uzel, ale podarilo se mi ho po pul hodine hodit za plot sousedum.
Vecer se k nam pridal Martin a zkoumali jsme ruzne spotrebice, svetla a dalsi. Zitra nam to prijdou uklidit a vecer pojedeme do Ieky pro ty postele, kdyz nebude horet, koupime si i brusinky.
A sobotu zacneme prevazet veci z bytu do domu. A snad nam dovezou i ten nabytek. V pondlei je volno a nejde se do prace, tak na to mame tri dny. I kdyz by bylo super to zvladnout za dva a v pondeli odpocivat. Tak uvidime, jak se nam bude darit. Prece jen uz mame dost veci a bude to nekolik aut. Uz jsem zacla pomalu balit, ale ono se tezko bali, kdyz toho zase tolik nemame a prece jen toho dost potrebujeme, abychom treba meli v cem uvarit a z ceho to pak snist. Nebo co na sebe.
Tim stehovanim stehujeme i pevnou a net, takze budeme mit net omezeny, protoze pojedeme pres mobil, tak to bude mzoan trvat, nez nahlasime nejake novinky. A take budeme hrozne unaveni. Ale uz se moc tesime a nemuzeme se dockat. Sice se nam ten byt ted libi, ale kdyz tu nesmi byt Cliff, tak co bychom tu delali? A ted to Cliff bude mit lepsi, bude mit oplocnou zahradu a hned za domem park. Akorat my to mame dal na metro, ale to nevadi.
Byt mame do konce kvetna, takze se nemusime nijak stresovat, kdyby se nam vse pres vikend nepodarilo prestehovat, protoze budeme mit dalsi vecery a pak jeste sobotu.
Par fotek, i kdyz jste je asi vetsinou uz videli od tety :)
Zahradka
http://img18.imageshack.us/my.php?image=zahradaphoto.jpg
Kuchyne
http://yfrog.com/47img1108dj
Hneda loznice do ulice
http://yfrog.com/e3img1144vj
http://yfrog.com/4simg1137cj
Bila loznice do zahrady
http://yfrog.com/bhimg1129xj
http://yfrog.com/bhimg1131ej
Pa a pekny vikend preji Rohlici
Vecer se k nam pridal Martin a zkoumali jsme ruzne spotrebice, svetla a dalsi. Zitra nam to prijdou uklidit a vecer pojedeme do Ieky pro ty postele, kdyz nebude horet, koupime si i brusinky.
A sobotu zacneme prevazet veci z bytu do domu. A snad nam dovezou i ten nabytek. V pondlei je volno a nejde se do prace, tak na to mame tri dny. I kdyz by bylo super to zvladnout za dva a v pondeli odpocivat. Tak uvidime, jak se nam bude darit. Prece jen uz mame dost veci a bude to nekolik aut. Uz jsem zacla pomalu balit, ale ono se tezko bali, kdyz toho zase tolik nemame a prece jen toho dost potrebujeme, abychom treba meli v cem uvarit a z ceho to pak snist. Nebo co na sebe.
Tim stehovanim stehujeme i pevnou a net, takze budeme mit net omezeny, protoze pojedeme pres mobil, tak to bude mzoan trvat, nez nahlasime nejake novinky. A take budeme hrozne unaveni. Ale uz se moc tesime a nemuzeme se dockat. Sice se nam ten byt ted libi, ale kdyz tu nesmi byt Cliff, tak co bychom tu delali? A ted to Cliff bude mit lepsi, bude mit oplocnou zahradu a hned za domem park. Akorat my to mame dal na metro, ale to nevadi.
Byt mame do konce kvetna, takze se nemusime nijak stresovat, kdyby se nam vse pres vikend nepodarilo prestehovat, protoze budeme mit dalsi vecery a pak jeste sobotu.
Par fotek, i kdyz jste je asi vetsinou uz videli od tety :)
Zahradka
http://img18.imageshack.us/my.
Kuchyne
http://yfrog.com/47img1108dj
Hneda loznice do ulice
http://yfrog.com/e3img1144vj
http://yfrog.com/4simg1137cj
Bila loznice do zahrady
http://yfrog.com/bhimg1129xj
http://yfrog.com/bhimg1131ej
Pa a pekny vikend preji Rohlici
neděle 17. května 2009
Jak to vidi Cliff
Aneb prispevek specialne pro babicku :)
Haf Haf. No to vam jsou veci. Tak si to predstavte, co se mi za posledni rok prihodilo. Vsechno to zacalo v sprnu, kdyz se panicci vzali. Ze mi davaji plastenku do deste a do snehu, to jsem si zvykl. Take diky tomu me nemusi po kazdem venceni celeho myt, tak to fakt radsi tu plastenku, nez aby me porad sprchovali, fenovali a pak jeste to cesani! A to za vsechny tyhle hrozne ujmy na mem dusevnim zdravi se pak dockam pul piskotku! Co je tohle za spravedlnost? Babicka mi dava nekolik piskotu denne jen tak. Ale tak k te svatbe, normalne me vubec nevzali na obrad, me nejslusnejsiho psa na svete. Tak to se pak nemohli divit, ze jsem na hotelu knucel a nemel radost. Ale pak si me udobrili, protoze se docela brzy vratili. Sice me teda nemuseli oblekat do fraku, ale panicek mel take oblek a vlastne vsichni muzsky tam. Po svatbe me odvezli k rodicum panicky a babicce a docela dlouho me tam nechali, pry jeli nekam, kde si meli uzivat sami sebe, coz jsou teda pekne nesmysly. Nejvic si sebe uzijou, kdyz tam maji me, to je jasne! Nastesti to mam u rodicu a babicky rad. Maji velkou zahradu a za plotem je Julinka a muzeme se ocuchavat a po psovsku poradne pokecat.
Pak zacly panicce problemy s rukou a asi aby v tom nebyla sama, tak me vzali take k panu doktorovi, strasne dlouho si neco vykladali, pak mi vpichli cip, ockovani proti vztekline, i kdyz to jsem dostal nedavno, ale pry neco kvuli nejakym predpisum. Reknu vam, predpisy jsou teda hrozne, kdyz me kvuli nim musi takhle pichat. Ale to nebylo vse! Za par tydnu jsme sli zase za panem doktorem, povidalo se mene, zato jinych veci bylo moc a to krve! A jeste ke vsemu moji. Nechapu, jak to panicka mohla dovolit, kdyz sama pri takovych vecech omdleva. Ale je fakt, ze vypadala, ze ji to boli vic jak me. Sebrali mi snad dve banky nebo co a jeste za to zaplatili hroznych penez, mel bych za to na ctvrt roku granule. A kolik by za to bylo salatu, rajcat a hlavne bananu! Takove plytvani. To jsem jim mohl rict sam, ze mam peknou krev a vzteklinu nemam. Na to nepotrebuji nejakou Veterinarni Spravu (to je ale divne jmeno, co? jak na ni asi volaji v lese na prochazce? Vetko?) aby jim to rikala. To bylo v rijnu tohle. Vysledky samozrejme prisly v poradku a prosel jsem s vyznamenanim.
Pak prisel listopad, panicky ruka porad spatna a hlavne zacli panicci strasne neco zarizovat, pujcovat kufry a vubec byli vystresli a porad neco balili. Zvlastni bylo, ze zabalili i veci mne, ale pritom panicky odvezli tatka s mamkou na letiste a me si dovezli k sobe. A panicci se teda chovali divne, kdyz jsme se loucili, vypadali hrozne smutne. Oni se to snazili skryt, ale ja to poznal. A u rodicu s babickou jsem byl do Vanoc, to bylo divne, ze si me tam nechali tak dlouho. Rikali, ze panicci jsou nekde, kam az do dubna nesmim, tak to me docela urazilo, ze jako JA nekam nesmim, tsssss. Ale tak u babicky jsem se mel dobre, me porad krmila, necesala, chodila se mnou porad ven a davala mi mnamky. Spal jsem hezky v posteli u mamky a tatky, ti meli moc radost. Sice mi na noc nosili nahoru pelisek, ale kdyz v tech jejich perinach je tak pekne. A po Vanocich prijela panicka a vzala si me k sobe do Prahy a porad se tam ucila, psala nejake pisemky, pak me zase odvezli, ze byla v nemocnici, pak jsme se zase videli, prijel i panicek, ale jen na dva dny. A pak zase posledniho ledna odjeli.
Pak prijeli v breznu. Panicka mela nejakou velkou slavu, pry snad za to uceni a k tomu za vsechno to uceni a chozeni nekam posledni roky. Tak to bylo super, ze jsem na chvilku je mel zase u sebe. Ale po par dnech zase odjeli.
A pak prisel kveten a jeden den byl teda nic moc. Tatkopanicek si vzal dovolenou a vzal me rano na strihani, to moc nemusim teda, ale tatka tam byl se mnou, tak to docela slo. Pak me vzal domu k panickum, ale oni tam nebyli. Tak jsem se prospal. A pak to prislo! Zase me vzali za panem doktorem. Sice mi nebral zadnou krev, ale daval mi tabletku, pak neco strikal za krk, no hruza. Nastesti tam byli mamka i tatka, tak urcite nikdo nepoznal, jak jsem se bal. Pak porad razitkovali a rikali neco o nejake divne Anglii, no neznam ji, mozna ji take budou brat krev. Vecer se doma vsichni chovali nejak divne, i si volali s panicky. Mel jsem hodne divne tuseni, ale porad jsem nevedel, co to visi ve vzduchu.
A rano to prislo. Nedali mi najist (divne), dali mi ksiry (ha, nekam pojedeme autem) a i s moji taskou, peliskem, prenosnou taskou me donesli vedle k tete a strejdovi a pripoutali v jejich aute.Se mnou tam byla teta a maly Mirek. A take kola, penumatiky jako. A ta kola byla panicku, ja totiz jejich kola dobre poznam, protoze kdyz jsme u rodicu, tak jim je vzdycky ocuravam. Pak bylo louceni a vyrazili jsme. Jeli jsme hrozne moc dlouho a vubec jsem to tam neznal, divne. A kdyz jsme staveli na curani, tak mi prislo, ze lidi kolem mluvili hrozne divne, vubec jsem jim nerozumel. Pak jsme prijeli nekam k takovym branam a vzali me k uplne cizimu doktorovi! No to jsme se bal, ze mi ten cizi doktor vezme litr krve a jeste buhvi co pichne. Ale jen se dival do tech papiru, co vcera muj pan doktor tak zurive razitkoval, a sli jsme zase do auta. A pak to teda bylo zvlastni. Najeli jsme do nejakeho vlaku a pak ten vlak s nami skoro hodinu jel, nebylo vubec videt ven. To se mi moc nelibilo, ale teta s Mirkem vypadali spokojene, tak jsem si rekl, ze se asi neni ceho bat.
Pak jsme vyjeli a normalne, tam se jezdilo jinak. Najednou jsme jeli vlevo a auta v protivce vpravo. Tak to bylo hooodne divne. Asi proto jsme jeli jen kousek a zastavili na benzince, kde jsme cekali, ale nevedel jsem na co. Tak si asi dokazete predstavit moje prekvapeni a radost, kdyz tam najednou prijeli MOJI PANICCI! No to bylo vitani. Musel jsem si je poradne olizat a ocuchat. Oni take vypadali, ze maji radost. Pak me vratili do auta, ridil Mirek a misto tety si sedla panicka. A zase jsme jeli. A zase po te divne silnice, jak jsou vsechna auta vlevo. Nejdriv mi cesta prisla dobra, po dalnici, ale pak jsme vjeli nekam, co jsem v zivote nevidel, hrozne moc aut, hrozne pruhu, velikanske kruhace. No tam bych vubec nemohl chodit sam, vzdyt by me neco zajelo. A jeste k tomu byla tma.
Pak jsme zastavili, panicka se mnou vylitla ven a sel jsem curat a tam bylo uplne vse nove, tak jsem na to koukal jak puk. A takove jine domy uplne, nez co mame doma. Pak me vzali do nejakeho bytu, ve druhem patre jako doma. A dali mi pelisek do jedne mistnosti, vypadalo to, ze tam spi panicci, meli tam hodne veci. V kuchyni mi nasypali granule a dali vodu. Vsiml jsem si tam velkeho pytle s granulemi, vypadaly jako moje, ale s jinym obrazkem, tak nevim. Nastesti jsem s sebou dostal jeste granule od babicky. Ale ja stejne nemel hlad po tak narocnem dni. Pak si panicci s tetou a Mirkem povidali, jedli a pak me zase vzali ven a ze jako asi mam spat. A Mirek uz mel ustlano, tak jsem si k nemu pekne vlezl. Ale oni me odvedli k pelisku teda. To nechapu, kdyz uz jsem si vybral tam pekne misto. Ale tak sel jsem, co mi zbyvalo.
Panicci to ale maji take v loznici pekne, pelisek mam pekne v koute u skrine a pritom vidim na chodbu. A jeste maji panicci neco super. Maji v loznici koupelnu, teda ne ze by meli uprostred loznice vanu, ale maji tam dvere a ty jdou do koupelny a to je hrozne srandovni, no ne? Kdo to kdy videl jit takhle do koupelny. Ale je hrozne srandovni si tam lehnout, aspon jim to prijde srandovni, protoze si tam pak na me ukazuji. ALe tak aspon se tam pekne rozvalim, coz se neda rict o jejich posteli. Panicci tu maji mnohem mensi postle nez doma a nemuzu se tam poradne natahnout. Tak tam chodim pres den, kdyz s nimi nemusim bojovat o misto. A jeste jednu super vec tam panicci maji. Susak. Ale ne ten co doma, jiny. Je to vlastne takova striska a kdyz na nem neco visi, tak si pod nej zalezu jak do boudicky. A to me fakt bavi. Ale kdyz sundaji pradlo, tak to takova zabava neni.
Prvni noc byla zvlastni, sli jsme spat kolem pulnoci, ale ja v pet panicku vzbudil a nenechal ji uz moc spat. Prece jen tolik zmen. Panicka me pak vzala v osm ven, tak jsme sli podobne jako vecer, ale za svetla, tak jsem si to mohl lepe prohlendout. No, je to tu trosku divne, neni tu moc zelene (ale pak me panicci vzali i jinam, do lesika a to bylo super) a nechodi tu moc pejsku, i kdyz jednoho jsme videli, ten byl fajn. A panicka s sebou nosi papirove pytliky, co prijely v moji tasce. Panicka pak nachystala snidani a ja si teda dal nejake granulky. Pak panicka odesla s tetou a Mirkem do mesta a my s panickem byla dva chlapi v chalupe. On pracoval a ja dospaval. Pak zacal panicek rikat neco o strihani, tak jsem se zacal desit, proc bych po dvou dnech musel znovu, ale pak jsem zjistil, ze se nejednalo o strihani moje, ale jeho. Protoze odesel. A to se mi teda nelibilo, to se dela nechat me samotneho v tomle cizim byte? Tak jsem to dal patricnym stekotem a kvilenim pekne najevo. Nastesti byl pryc jen chvili.
Pak hlavne prisli i ostatni a panicci me vzali na prochazku, sli jsem zase po srandovnich ulicich, pak postavali pred nejakym domkem, tak jsem to tam pekne ocural a pak jsme chodili po parku. Cestou jsme i videli pejsky zase nejake, tak jsme se ocuchali. Prochazka to byla pekna. V sobotu jsme ji absolvovali znovu, sli s nami i teta s Mirkem a tentokrat jsme i sli do toho domu, co jsem si predtim tak pekne ocural. Prisel jeste nejaky cizi pan a vsichni tam chodili a fotili a neco rikali. Nevim, cim to je, ale prislo mi, ze panicci s tim panem mluvili nejakym zvlastnim jazykem, ale mozna se mi to zdalo.
Vratili jsem se domu (jestli jsem pochopil spravne, je to teda muj novy domov ted) a teta s panickou odesly, ale hned se vratily a panicka nejak divne chodila a musela si hned sednout na postel a porad mela nohu nahore. Nakonec jsem byl doma s panickou a pryc sli ostatni. Pak vecer prisli a zase panicek vypadal divne.
A v nedeli jsme byli spis doma. V pondeli rano panicka strasne brzy vstala, uz v pet, ale ja se jen koukl, ze nikam neodchazi a spal s panickem dal. A kdyz jsem se pak pozdeji vzbudil, teta s Mirkem uz byli pryc. A jak jsem pochopil, bydlet tu s nami teda nebudou. Asi jsem ted uz u panicku zpatky navzdy. A to jsem rad. I kdyz se tesim, az zase uvdim babicku a panicciny rodice, tak snad jako za mnou prijedou.
Dalsi dny se mnou panicka byla doma, porad tak divne chodi. A panicek vzdy pres den odchazi do prace. Jsem rad, ze tu panicka se mnou je, nechtel bych tu byt sam. Musim rict, ze ten byt tady se mi libi, mam tu spoustu mist, kde muzu spat, dve postele, dva gauce, i kdyz na ten mensi ani nechodim a ruzna zakouti pod stoly a tak. Akorat mi teda vadi, ze se tu nemuzu schovavat pod postel. V minulem doma jsem byl zvykly zdrhnout pod postel s mymi ulovky (kapesniky, ponozky, hadriky na boty) a tady nemam absolutne kam utect.
V patek jsme byli zase v tom ocuranem dome, ten dum ma zahradu a mohl jsem se na ni probehnout a to se mi moc libilo. Zato v sobotu! Panicka s panickem nekam odesli! Jako oba! Tak to me teda nastvali, tak jsem musel poradne zastekat, aby vedeli, ze to delat nemaji, a sel jsem spat. Vim, ze se vzdycky vrati, ale tak trochu nejisty jsem si byl. A pak panicka prisla, tak jsem skakal metr vysoko a muzne pistel. A pak prisle i panicek a donesl banany, tak to je super, protoze v patek uz banany nebyly a ja nedostal moje obvykle snidanove spicky od panicky. A to teda nemam rad.
A dneska je nedele, tak vsichni odpocivame, panicka ma uz nohu lepsi, tak ji ted na ni lezim, ja ji totiz to nohu lecim, jak si na ni dam hlavu. A panicka zase pere, tak budu mit v loznici zase stan ze susaku.
Musim rict, ze jsem moc rad, ze jsem zase u svych panicku, protoze se mi po nich styskalo. Ale na babicku a druhe panicky take vzpominam a tesim se na ne. Moc pekne se o me starali a kdo jiny by se o me tak postaral a tak dlouho, no? Tak jim teda moc dkeuji, ze se me ujali a krmili me a vencili me a nekdy cesali (za to jim teda tolik nedekuji), ale to vyvazili tim, jak si se mnou hrali, povidali a vubec se snazili, aby se mi nestyskalo.
Tak ja uz koncim, panicka pry chce k pocitaci, tak se rozloucim. Myslim, ze jsem vam pekne povypravel, co za velke veci se mi za posledni rok stalo.
Pac,
Vas Cliffon
PS: Panicka rikala, ze pry slibila Tonymu, ze bude psat kratsi prispevky. Ale tak ja ne vzdy posloucham, tak snad se na me ani jeden z nich nebudou zlobit.
Haf Haf. No to vam jsou veci. Tak si to predstavte, co se mi za posledni rok prihodilo. Vsechno to zacalo v sprnu, kdyz se panicci vzali. Ze mi davaji plastenku do deste a do snehu, to jsem si zvykl. Take diky tomu me nemusi po kazdem venceni celeho myt, tak to fakt radsi tu plastenku, nez aby me porad sprchovali, fenovali a pak jeste to cesani! A to za vsechny tyhle hrozne ujmy na mem dusevnim zdravi se pak dockam pul piskotku! Co je tohle za spravedlnost? Babicka mi dava nekolik piskotu denne jen tak. Ale tak k te svatbe, normalne me vubec nevzali na obrad, me nejslusnejsiho psa na svete. Tak to se pak nemohli divit, ze jsem na hotelu knucel a nemel radost. Ale pak si me udobrili, protoze se docela brzy vratili. Sice me teda nemuseli oblekat do fraku, ale panicek mel take oblek a vlastne vsichni muzsky tam. Po svatbe me odvezli k rodicum panicky a babicce a docela dlouho me tam nechali, pry jeli nekam, kde si meli uzivat sami sebe, coz jsou teda pekne nesmysly. Nejvic si sebe uzijou, kdyz tam maji me, to je jasne! Nastesti to mam u rodicu a babicky rad. Maji velkou zahradu a za plotem je Julinka a muzeme se ocuchavat a po psovsku poradne pokecat.
Pak zacly panicce problemy s rukou a asi aby v tom nebyla sama, tak me vzali take k panu doktorovi, strasne dlouho si neco vykladali, pak mi vpichli cip, ockovani proti vztekline, i kdyz to jsem dostal nedavno, ale pry neco kvuli nejakym predpisum. Reknu vam, predpisy jsou teda hrozne, kdyz me kvuli nim musi takhle pichat. Ale to nebylo vse! Za par tydnu jsme sli zase za panem doktorem, povidalo se mene, zato jinych veci bylo moc a to krve! A jeste ke vsemu moji. Nechapu, jak to panicka mohla dovolit, kdyz sama pri takovych vecech omdleva. Ale je fakt, ze vypadala, ze ji to boli vic jak me. Sebrali mi snad dve banky nebo co a jeste za to zaplatili hroznych penez, mel bych za to na ctvrt roku granule. A kolik by za to bylo salatu, rajcat a hlavne bananu! Takove plytvani. To jsem jim mohl rict sam, ze mam peknou krev a vzteklinu nemam. Na to nepotrebuji nejakou Veterinarni Spravu (to je ale divne jmeno, co? jak na ni asi volaji v lese na prochazce? Vetko?) aby jim to rikala. To bylo v rijnu tohle. Vysledky samozrejme prisly v poradku a prosel jsem s vyznamenanim.
Pak prisel listopad, panicky ruka porad spatna a hlavne zacli panicci strasne neco zarizovat, pujcovat kufry a vubec byli vystresli a porad neco balili. Zvlastni bylo, ze zabalili i veci mne, ale pritom panicky odvezli tatka s mamkou na letiste a me si dovezli k sobe. A panicci se teda chovali divne, kdyz jsme se loucili, vypadali hrozne smutne. Oni se to snazili skryt, ale ja to poznal. A u rodicu s babickou jsem byl do Vanoc, to bylo divne, ze si me tam nechali tak dlouho. Rikali, ze panicci jsou nekde, kam az do dubna nesmim, tak to me docela urazilo, ze jako JA nekam nesmim, tsssss. Ale tak u babicky jsem se mel dobre, me porad krmila, necesala, chodila se mnou porad ven a davala mi mnamky. Spal jsem hezky v posteli u mamky a tatky, ti meli moc radost. Sice mi na noc nosili nahoru pelisek, ale kdyz v tech jejich perinach je tak pekne. A po Vanocich prijela panicka a vzala si me k sobe do Prahy a porad se tam ucila, psala nejake pisemky, pak me zase odvezli, ze byla v nemocnici, pak jsme se zase videli, prijel i panicek, ale jen na dva dny. A pak zase posledniho ledna odjeli.
Pak prijeli v breznu. Panicka mela nejakou velkou slavu, pry snad za to uceni a k tomu za vsechno to uceni a chozeni nekam posledni roky. Tak to bylo super, ze jsem na chvilku je mel zase u sebe. Ale po par dnech zase odjeli.
A pak prisel kveten a jeden den byl teda nic moc. Tatkopanicek si vzal dovolenou a vzal me rano na strihani, to moc nemusim teda, ale tatka tam byl se mnou, tak to docela slo. Pak me vzal domu k panickum, ale oni tam nebyli. Tak jsem se prospal. A pak to prislo! Zase me vzali za panem doktorem. Sice mi nebral zadnou krev, ale daval mi tabletku, pak neco strikal za krk, no hruza. Nastesti tam byli mamka i tatka, tak urcite nikdo nepoznal, jak jsem se bal. Pak porad razitkovali a rikali neco o nejake divne Anglii, no neznam ji, mozna ji take budou brat krev. Vecer se doma vsichni chovali nejak divne, i si volali s panicky. Mel jsem hodne divne tuseni, ale porad jsem nevedel, co to visi ve vzduchu.
A rano to prislo. Nedali mi najist (divne), dali mi ksiry (ha, nekam pojedeme autem) a i s moji taskou, peliskem, prenosnou taskou me donesli vedle k tete a strejdovi a pripoutali v jejich aute.Se mnou tam byla teta a maly Mirek. A take kola, penumatiky jako. A ta kola byla panicku, ja totiz jejich kola dobre poznam, protoze kdyz jsme u rodicu, tak jim je vzdycky ocuravam. Pak bylo louceni a vyrazili jsme. Jeli jsme hrozne moc dlouho a vubec jsem to tam neznal, divne. A kdyz jsme staveli na curani, tak mi prislo, ze lidi kolem mluvili hrozne divne, vubec jsem jim nerozumel. Pak jsme prijeli nekam k takovym branam a vzali me k uplne cizimu doktorovi! No to jsme se bal, ze mi ten cizi doktor vezme litr krve a jeste buhvi co pichne. Ale jen se dival do tech papiru, co vcera muj pan doktor tak zurive razitkoval, a sli jsme zase do auta. A pak to teda bylo zvlastni. Najeli jsme do nejakeho vlaku a pak ten vlak s nami skoro hodinu jel, nebylo vubec videt ven. To se mi moc nelibilo, ale teta s Mirkem vypadali spokojene, tak jsem si rekl, ze se asi neni ceho bat.
Pak jsme vyjeli a normalne, tam se jezdilo jinak. Najednou jsme jeli vlevo a auta v protivce vpravo. Tak to bylo hooodne divne. Asi proto jsme jeli jen kousek a zastavili na benzince, kde jsme cekali, ale nevedel jsem na co. Tak si asi dokazete predstavit moje prekvapeni a radost, kdyz tam najednou prijeli MOJI PANICCI! No to bylo vitani. Musel jsem si je poradne olizat a ocuchat. Oni take vypadali, ze maji radost. Pak me vratili do auta, ridil Mirek a misto tety si sedla panicka. A zase jsme jeli. A zase po te divne silnice, jak jsou vsechna auta vlevo. Nejdriv mi cesta prisla dobra, po dalnici, ale pak jsme vjeli nekam, co jsem v zivote nevidel, hrozne moc aut, hrozne pruhu, velikanske kruhace. No tam bych vubec nemohl chodit sam, vzdyt by me neco zajelo. A jeste k tomu byla tma.
Pak jsme zastavili, panicka se mnou vylitla ven a sel jsem curat a tam bylo uplne vse nove, tak jsem na to koukal jak puk. A takove jine domy uplne, nez co mame doma. Pak me vzali do nejakeho bytu, ve druhem patre jako doma. A dali mi pelisek do jedne mistnosti, vypadalo to, ze tam spi panicci, meli tam hodne veci. V kuchyni mi nasypali granule a dali vodu. Vsiml jsem si tam velkeho pytle s granulemi, vypadaly jako moje, ale s jinym obrazkem, tak nevim. Nastesti jsem s sebou dostal jeste granule od babicky. Ale ja stejne nemel hlad po tak narocnem dni. Pak si panicci s tetou a Mirkem povidali, jedli a pak me zase vzali ven a ze jako asi mam spat. A Mirek uz mel ustlano, tak jsem si k nemu pekne vlezl. Ale oni me odvedli k pelisku teda. To nechapu, kdyz uz jsem si vybral tam pekne misto. Ale tak sel jsem, co mi zbyvalo.
Panicci to ale maji take v loznici pekne, pelisek mam pekne v koute u skrine a pritom vidim na chodbu. A jeste maji panicci neco super. Maji v loznici koupelnu, teda ne ze by meli uprostred loznice vanu, ale maji tam dvere a ty jdou do koupelny a to je hrozne srandovni, no ne? Kdo to kdy videl jit takhle do koupelny. Ale je hrozne srandovni si tam lehnout, aspon jim to prijde srandovni, protoze si tam pak na me ukazuji. ALe tak aspon se tam pekne rozvalim, coz se neda rict o jejich posteli. Panicci tu maji mnohem mensi postle nez doma a nemuzu se tam poradne natahnout. Tak tam chodim pres den, kdyz s nimi nemusim bojovat o misto. A jeste jednu super vec tam panicci maji. Susak. Ale ne ten co doma, jiny. Je to vlastne takova striska a kdyz na nem neco visi, tak si pod nej zalezu jak do boudicky. A to me fakt bavi. Ale kdyz sundaji pradlo, tak to takova zabava neni.
Prvni noc byla zvlastni, sli jsme spat kolem pulnoci, ale ja v pet panicku vzbudil a nenechal ji uz moc spat. Prece jen tolik zmen. Panicka me pak vzala v osm ven, tak jsme sli podobne jako vecer, ale za svetla, tak jsem si to mohl lepe prohlendout. No, je to tu trosku divne, neni tu moc zelene (ale pak me panicci vzali i jinam, do lesika a to bylo super) a nechodi tu moc pejsku, i kdyz jednoho jsme videli, ten byl fajn. A panicka s sebou nosi papirove pytliky, co prijely v moji tasce. Panicka pak nachystala snidani a ja si teda dal nejake granulky. Pak panicka odesla s tetou a Mirkem do mesta a my s panickem byla dva chlapi v chalupe. On pracoval a ja dospaval. Pak zacal panicek rikat neco o strihani, tak jsem se zacal desit, proc bych po dvou dnech musel znovu, ale pak jsem zjistil, ze se nejednalo o strihani moje, ale jeho. Protoze odesel. A to se mi teda nelibilo, to se dela nechat me samotneho v tomle cizim byte? Tak jsem to dal patricnym stekotem a kvilenim pekne najevo. Nastesti byl pryc jen chvili.
Pak hlavne prisli i ostatni a panicci me vzali na prochazku, sli jsem zase po srandovnich ulicich, pak postavali pred nejakym domkem, tak jsem to tam pekne ocural a pak jsme chodili po parku. Cestou jsme i videli pejsky zase nejake, tak jsme se ocuchali. Prochazka to byla pekna. V sobotu jsme ji absolvovali znovu, sli s nami i teta s Mirkem a tentokrat jsme i sli do toho domu, co jsem si predtim tak pekne ocural. Prisel jeste nejaky cizi pan a vsichni tam chodili a fotili a neco rikali. Nevim, cim to je, ale prislo mi, ze panicci s tim panem mluvili nejakym zvlastnim jazykem, ale mozna se mi to zdalo.
Vratili jsem se domu (jestli jsem pochopil spravne, je to teda muj novy domov ted) a teta s panickou odesly, ale hned se vratily a panicka nejak divne chodila a musela si hned sednout na postel a porad mela nohu nahore. Nakonec jsem byl doma s panickou a pryc sli ostatni. Pak vecer prisli a zase panicek vypadal divne.
A v nedeli jsme byli spis doma. V pondeli rano panicka strasne brzy vstala, uz v pet, ale ja se jen koukl, ze nikam neodchazi a spal s panickem dal. A kdyz jsem se pak pozdeji vzbudil, teta s Mirkem uz byli pryc. A jak jsem pochopil, bydlet tu s nami teda nebudou. Asi jsem ted uz u panicku zpatky navzdy. A to jsem rad. I kdyz se tesim, az zase uvdim babicku a panicciny rodice, tak snad jako za mnou prijedou.
Dalsi dny se mnou panicka byla doma, porad tak divne chodi. A panicek vzdy pres den odchazi do prace. Jsem rad, ze tu panicka se mnou je, nechtel bych tu byt sam. Musim rict, ze ten byt tady se mi libi, mam tu spoustu mist, kde muzu spat, dve postele, dva gauce, i kdyz na ten mensi ani nechodim a ruzna zakouti pod stoly a tak. Akorat mi teda vadi, ze se tu nemuzu schovavat pod postel. V minulem doma jsem byl zvykly zdrhnout pod postel s mymi ulovky (kapesniky, ponozky, hadriky na boty) a tady nemam absolutne kam utect.
V patek jsme byli zase v tom ocuranem dome, ten dum ma zahradu a mohl jsem se na ni probehnout a to se mi moc libilo. Zato v sobotu! Panicka s panickem nekam odesli! Jako oba! Tak to me teda nastvali, tak jsem musel poradne zastekat, aby vedeli, ze to delat nemaji, a sel jsem spat. Vim, ze se vzdycky vrati, ale tak trochu nejisty jsem si byl. A pak panicka prisla, tak jsem skakal metr vysoko a muzne pistel. A pak prisle i panicek a donesl banany, tak to je super, protoze v patek uz banany nebyly a ja nedostal moje obvykle snidanove spicky od panicky. A to teda nemam rad.
A dneska je nedele, tak vsichni odpocivame, panicka ma uz nohu lepsi, tak ji ted na ni lezim, ja ji totiz to nohu lecim, jak si na ni dam hlavu. A panicka zase pere, tak budu mit v loznici zase stan ze susaku.
Musim rict, ze jsem moc rad, ze jsem zase u svych panicku, protoze se mi po nich styskalo. Ale na babicku a druhe panicky take vzpominam a tesim se na ne. Moc pekne se o me starali a kdo jiny by se o me tak postaral a tak dlouho, no? Tak jim teda moc dkeuji, ze se me ujali a krmili me a vencili me a nekdy cesali (za to jim teda tolik nedekuji), ale to vyvazili tim, jak si se mnou hrali, povidali a vubec se snazili, aby se mi nestyskalo.
Tak ja uz koncim, panicka pry chce k pocitaci, tak se rozloucim. Myslim, ze jsem vam pekne povypravel, co za velke veci se mi za posledni rok stalo.
Pac,
Vas Cliffon
PS: Panicka rikala, ze pry slibila Tonymu, ze bude psat kratsi prispevky. Ale tak ja ne vzdy posloucham, tak snad se na me ani jeden z nich nebudou zlobit.
sobota 16. května 2009
Novosti dna
Tak to bychom zase nebyli my, kdyby neco probihalo standartne.
Pristi tyden se zacneme stehovat do domecku, chtelo se mi rict noveho, ale novy samozrejme neni, nejaky patek uz stoji, al bude to nas novy domov. A protoze neni uplne zarizeny, potrebujeme nejaky nabytek. Prekvapive bohuzel zase vyhrala Ikea, ale ona proste nejlepe splnuje nase pozadavky na pomer cena/vykon/vzhled.
Takze jsme dnes brzy rano (cili v 11) vyrazili. Cliff vlastne poprve zustal dele sam doma, prvne to zkusil minule Martin, kdyz jsem s navstevou byla ve meste a on se sel ostrihat. To CLiff vyvvadel. Tak jsme meli trochu obavy. Samozrejme stekal, jak jsme odesli, ale pak jsme cekali dole a vypadalo to, ze ztichl, tak jsme jeli. Co tu ty dve hodiny delal, nevime, ale kdyz jsem se vracela, tak jsem zadny stekot neslysela. A vitani bylo malem bourlivejsi nez u kanalu. Jinak Martin se rano probudil s prelezenym krkem, takze s nim nemohl moc tocit.
Takze do Ikey jsme jeli predevsim pro postele (ramy, rosty, matrace) pro nas a pro hosty, sedacku a nejake drobnosti. Hlavne jsme si chteli prohlednout, co jsem vyhledli na netu. A protoze se nam to nakonec nastesti relativne libilo, tak jsem si to chteli objednat, aby nam to pristi tyden dovezli, ale ouha. Kdyz se to koupi na msite, dovezou to druhy den, kdyz se to objedna pres net, muze to byt za tri tydny. Tak jsme si dosli na kulicky a ze si alespon koupime nejake krabice a tak. Jenze kdyz jsme vstali od jidla, prislo hlaseni, ze z technickych duvodu zaviraji a mame evakuovat. Tak jsme vyrazili (Martin vyrazil, je se vybelhala) k autu. Citili jsme trosku kour a pak prijeli hasici a zachranka. A protoze se k autum vrhla vetsina, tak jsme si pekne vystali fronticku. ALe nakonec jsme se uspesne vymotali. A docela nas dostalo, jak ten kiks pravdepodobne zpusobil kolaps na Northern Circular, coz je hlavni obchvat, protoze to ke sjezdu do Ikey v protismeru hrozne stalo. A asi to bylo fakt tim, jak se desitky aut zacly hrnout z Ikey.
Takze jsme si nekoupili ani krabice, ani kulicky a brusinky v potravinach. No vr. Ale stejne tam budeme muset znovu, tak snad uz neprijdeme o kulicky a hlavne brusinky.
A to by pro dnesek stacilo. Vsem krasnou nedeli.
Janine
Pristi tyden se zacneme stehovat do domecku, chtelo se mi rict noveho, ale novy samozrejme neni, nejaky patek uz stoji, al bude to nas novy domov. A protoze neni uplne zarizeny, potrebujeme nejaky nabytek. Prekvapive bohuzel zase vyhrala Ikea, ale ona proste nejlepe splnuje nase pozadavky na pomer cena/vykon/vzhled.
Takze jsme dnes brzy rano (cili v 11) vyrazili. Cliff vlastne poprve zustal dele sam doma, prvne to zkusil minule Martin, kdyz jsem s navstevou byla ve meste a on se sel ostrihat. To CLiff vyvvadel. Tak jsme meli trochu obavy. Samozrejme stekal, jak jsme odesli, ale pak jsme cekali dole a vypadalo to, ze ztichl, tak jsme jeli. Co tu ty dve hodiny delal, nevime, ale kdyz jsem se vracela, tak jsem zadny stekot neslysela. A vitani bylo malem bourlivejsi nez u kanalu. Jinak Martin se rano probudil s prelezenym krkem, takze s nim nemohl moc tocit.
Takze do Ikey jsme jeli predevsim pro postele (ramy, rosty, matrace) pro nas a pro hosty, sedacku a nejake drobnosti. Hlavne jsme si chteli prohlednout, co jsem vyhledli na netu. A protoze se nam to nakonec nastesti relativne libilo, tak jsem si to chteli objednat, aby nam to pristi tyden dovezli, ale ouha. Kdyz se to koupi na msite, dovezou to druhy den, kdyz se to objedna pres net, muze to byt za tri tydny. Tak jsme si dosli na kulicky a ze si alespon koupime nejake krabice a tak. Jenze kdyz jsme vstali od jidla, prislo hlaseni, ze z technickych duvodu zaviraji a mame evakuovat. Tak jsme vyrazili (Martin vyrazil, je se vybelhala) k autu. Citili jsme trosku kour a pak prijeli hasici a zachranka. A protoze se k autum vrhla vetsina, tak jsme si pekne vystali fronticku. ALe nakonec jsme se uspesne vymotali. A docela nas dostalo, jak ten kiks pravdepodobne zpusobil kolaps na Northern Circular, coz je hlavni obchvat, protoze to ke sjezdu do Ikey v protismeru hrozne stalo. A asi to bylo fakt tim, jak se desitky aut zacly hrnout z Ikey.
Takze jsme si nekoupili ani krabice, ani kulicky a brusinky v potravinach. No vr. Ale stejne tam budeme muset znovu, tak snad uz neprijdeme o kulicky a hlavne brusinky.
A to by pro dnesek stacilo. Vsem krasnou nedeli.
Janine
čtvrtek 14. května 2009
Akce Kanal - report II
Slibene pokracovani:
Posadka s koly a CLiffem na ceste, ja doma. Puvodne jsem mela jit do prace, ale o tom jindy. Jak probihala cesta, zhruba vite, protoze o tom sjem informovala v primem prenosu. Podle planu meli priejt vlakem v 8 vecer naseho UK casu a meli jsme se sejit na prvni benzince za hranicemi. Nam mela cesta trvat hodinu dvacet, ale zadny planovac neumi zapocitat londysnky provoz, takze jsme vyrazili po seste, abychom tam nejpozdeji v tech osm byli. Udelala jsem znavenym pocestnym svacinu a vzala piti a natesene jsme utikali k autu. Meli jsme obavy, ze treba pojedou pozdejsim vlakem, ze nestihnou planovany, a my budeme cekat. Tak jsem si rikali, ze snazit se byt tam pred osmou je zbytecne.
Chvili po nasem vyjezdu nas trosku zmatlo, ze Mirek psal, ze Cliff prosel kontrolou a uz jsou ve vlaku, protoze normalne pousti tak 20 min pred odjezdem a tohle bylo vic jak hodinu pred nim. Ale to by nebyl syn sveho otce. Oni totiz stihli drivejsi vlak a vzali je na nej. Takze nam chvili po sedme prisla SMSka, ze jsou na benzince na miste urceni. My byli kde? NA CESTE. Protoze samozrejme jsme se vymotavali z mesta desne dlouho a to jsme jeli z relativne dobreho konce. Kdyz chce clovek z Londyna smerem na jih a ke kanalu, musi jet pres jeden moc pekny most, kde se plati mytne. Fotky nekdy snad dodam.
Ale zpet k veci - mile utikaly a utikaly a my ve trictvrte na osm konecne dojeli do bodu B, kde cekala teta s Mirkem a priksirovany Cliffik. Vitani bylo bourlive. CLiff byl pry po ceste hodny. Ale musel byt pekne vykuleny. Ale tak snad mu vysledek udelal radost. Ale protoze nekteri z nas meli za sebou docela dlouhou cestu, vydali jsme se kde domov muj. Teta jela s Martinem a ja jela jako co-pilot Mirkovi a nam i zustal vzadu Cliff. Pul cesty bylo po dalnici, tak to bylo fajn, druha pulka uz byl obchvat Londyna a to bylo narocnejsi. Ke konci jsem Mirkovi jen porad slibovala uz jen par minut, uz jen par minut. Ale zvladl to bravurne. I kdyz se mezi nas porad nekdo cpal a nebylo jen tak viset za Martinem. Take byla uz tma a on nas poradne nevidel. Ale dojeli jsme v poradku, kola nahazeli do garaze a sli na hotel Rohlik.
Zrave zajemce bude zajimat, ze jsme meli zapecene brambory a vsichni se na ne vrhli. Pak jsme si rychle vymenili nejake ty novinky, dohodli se na snidani po devate a zalehli.
Jeste k darum, strejda nam poslal vinko (pro me) a pivko (pro Martina), vinko jsme pak v prubehu navstevy vypili a pivo delalo radost halvne Mirkovi :) A jinak maminka nabalila spoustu veci, hlavne teda Cliffovych. A pak nejake sladkosti, koreni, ktere jsem si objednala a tak dale a tak dale. Rozbalovali jsme asi tri dny a pokazde jsem najednou nasla v nejake kapse neco dalsiho schovaneho.
V patek jsme posnidali mistni specialitu scony s clotted creamem a marmeladkou a ja s navstevou vyrazial do mesta. Martin pracoval z domova a hlidal Cliffa. My toho nachodili a videli hrozne moc. Pekne jsem nas utahala. V sobotu jsme se sli podivat na domek, co chceme, tak jsme byli radi, ze mame s sebou poradni sbor. Po domku jsme chtely jit s tetou do mesta a muzske nechat doma, at relaxuji. Sice jsme vyrazily, ale ja si hned u nas na prvnich schodech zvladla zvrknout kotnik, takze jsme se hned vratily.
Vysledek byl ja s nohou nahore doma, zbytek do mesta. Ti si to take pekne uzili, akorat zaver se tak nevydaril. Bylo mi podezrele, ze dlouho nejdou. A kdyz prisli, tak mi Martin oznamil, ze ma otravu jidlem. Coz jsem povazovala za nepovedeny vtip. Nepovedeny byl, ale vtip ne. Dobra zprava je, ze to byla jen otravicka a ze se z toho Martin hned do nedele vyspal. Ale bylo to jak v nejakem vojenskem filmu: "Two men down, I repeat two men down." Nebo co to tam rikaji vzdy.
A protoze jsme byli pulka skupiny v invalidni peci, uelali jsme nedeli odpocinkovou. Nakonec nam jeste navsteva varila a jako vrchol vseho vytrela. V nedeli jsme si upekli mnam jehneci na mrkvi s cesnekem a rozmarynem. Kde jsem se bohzuel podilela jen radou a skrabanim mrkve, protoze to jsem mohla delat v sede. Ale jinak jsem nas cele tri dny zasobovala Pimms koktejly. A zmrzlinkou a tak. A v pondeli rano v 6:02 nam navsteva odjela. Cliff a kola zustali.
Moc moc moc moc dekujeme, ze za nami prijeli, privezli nam trochu domova a hlavne naseho CLifficka. Skoda jen, ze jsme nekteri trosku odpadli, ale tak nebyli tu naposledy, tak jim to priste vynahradime.
Dalsi navsteva nas ceka v cervnu, protoze mamka s tatkou se rozhodli zinkasovat poukaz od CK Rohlik Travel a prijedou se na nas podivat. Ale to uz budeme bydlet jinde. Takze v nasem soucasnem domove nas navstivila Eva a ted teta s Mirkem. Vy vsichni ostatni uz nas zastihnete jinde. A s Cliffem.
Fotky dodam priste, uz nejak nemam misto v galerii, tak to musim poresit.
Pa vsem,
Janine
Posadka s koly a CLiffem na ceste, ja doma. Puvodne jsem mela jit do prace, ale o tom jindy. Jak probihala cesta, zhruba vite, protoze o tom sjem informovala v primem prenosu. Podle planu meli priejt vlakem v 8 vecer naseho UK casu a meli jsme se sejit na prvni benzince za hranicemi. Nam mela cesta trvat hodinu dvacet, ale zadny planovac neumi zapocitat londysnky provoz, takze jsme vyrazili po seste, abychom tam nejpozdeji v tech osm byli. Udelala jsem znavenym pocestnym svacinu a vzala piti a natesene jsme utikali k autu. Meli jsme obavy, ze treba pojedou pozdejsim vlakem, ze nestihnou planovany, a my budeme cekat. Tak jsem si rikali, ze snazit se byt tam pred osmou je zbytecne.
Chvili po nasem vyjezdu nas trosku zmatlo, ze Mirek psal, ze Cliff prosel kontrolou a uz jsou ve vlaku, protoze normalne pousti tak 20 min pred odjezdem a tohle bylo vic jak hodinu pred nim. Ale to by nebyl syn sveho otce. Oni totiz stihli drivejsi vlak a vzali je na nej. Takze nam chvili po sedme prisla SMSka, ze jsou na benzince na miste urceni. My byli kde? NA CESTE. Protoze samozrejme jsme se vymotavali z mesta desne dlouho a to jsme jeli z relativne dobreho konce. Kdyz chce clovek z Londyna smerem na jih a ke kanalu, musi jet pres jeden moc pekny most, kde se plati mytne. Fotky nekdy snad dodam.
Ale zpet k veci - mile utikaly a utikaly a my ve trictvrte na osm konecne dojeli do bodu B, kde cekala teta s Mirkem a priksirovany Cliffik. Vitani bylo bourlive. CLiff byl pry po ceste hodny. Ale musel byt pekne vykuleny. Ale tak snad mu vysledek udelal radost. Ale protoze nekteri z nas meli za sebou docela dlouhou cestu, vydali jsme se kde domov muj. Teta jela s Martinem a ja jela jako co-pilot Mirkovi a nam i zustal vzadu Cliff. Pul cesty bylo po dalnici, tak to bylo fajn, druha pulka uz byl obchvat Londyna a to bylo narocnejsi. Ke konci jsem Mirkovi jen porad slibovala uz jen par minut, uz jen par minut. Ale zvladl to bravurne. I kdyz se mezi nas porad nekdo cpal a nebylo jen tak viset za Martinem. Take byla uz tma a on nas poradne nevidel. Ale dojeli jsme v poradku, kola nahazeli do garaze a sli na hotel Rohlik.
Zrave zajemce bude zajimat, ze jsme meli zapecene brambory a vsichni se na ne vrhli. Pak jsme si rychle vymenili nejake ty novinky, dohodli se na snidani po devate a zalehli.
Jeste k darum, strejda nam poslal vinko (pro me) a pivko (pro Martina), vinko jsme pak v prubehu navstevy vypili a pivo delalo radost halvne Mirkovi :) A jinak maminka nabalila spoustu veci, hlavne teda Cliffovych. A pak nejake sladkosti, koreni, ktere jsem si objednala a tak dale a tak dale. Rozbalovali jsme asi tri dny a pokazde jsem najednou nasla v nejake kapse neco dalsiho schovaneho.
V patek jsme posnidali mistni specialitu scony s clotted creamem a marmeladkou a ja s navstevou vyrazial do mesta. Martin pracoval z domova a hlidal Cliffa. My toho nachodili a videli hrozne moc. Pekne jsem nas utahala. V sobotu jsme se sli podivat na domek, co chceme, tak jsme byli radi, ze mame s sebou poradni sbor. Po domku jsme chtely jit s tetou do mesta a muzske nechat doma, at relaxuji. Sice jsme vyrazily, ale ja si hned u nas na prvnich schodech zvladla zvrknout kotnik, takze jsme se hned vratily.
Vysledek byl ja s nohou nahore doma, zbytek do mesta. Ti si to take pekne uzili, akorat zaver se tak nevydaril. Bylo mi podezrele, ze dlouho nejdou. A kdyz prisli, tak mi Martin oznamil, ze ma otravu jidlem. Coz jsem povazovala za nepovedeny vtip. Nepovedeny byl, ale vtip ne. Dobra zprava je, ze to byla jen otravicka a ze se z toho Martin hned do nedele vyspal. Ale bylo to jak v nejakem vojenskem filmu: "Two men down, I repeat two men down." Nebo co to tam rikaji vzdy.
A protoze jsme byli pulka skupiny v invalidni peci, uelali jsme nedeli odpocinkovou. Nakonec nam jeste navsteva varila a jako vrchol vseho vytrela. V nedeli jsme si upekli mnam jehneci na mrkvi s cesnekem a rozmarynem. Kde jsem se bohzuel podilela jen radou a skrabanim mrkve, protoze to jsem mohla delat v sede. Ale jinak jsem nas cele tri dny zasobovala Pimms koktejly. A zmrzlinkou a tak. A v pondeli rano v 6:02 nam navsteva odjela. Cliff a kola zustali.
Moc moc moc moc dekujeme, ze za nami prijeli, privezli nam trochu domova a hlavne naseho CLifficka. Skoda jen, ze jsme nekteri trosku odpadli, ale tak nebyli tu naposledy, tak jim to priste vynahradime.
Dalsi navsteva nas ceka v cervnu, protoze mamka s tatkou se rozhodli zinkasovat poukaz od CK Rohlik Travel a prijedou se na nas podivat. Ale to uz budeme bydlet jinde. Takze v nasem soucasnem domove nas navstivila Eva a ted teta s Mirkem. Vy vsichni ostatni uz nas zastihnete jinde. A s Cliffem.
Fotky dodam priste, uz nejak nemam misto v galerii, tak to musim poresit.
Pa vsem,
Janine
úterý 12. května 2009
Akce Kanal - report I
Pod timto velmi sofistikovanym a maskovacim nazvem operace se skryva v zasade jednoduchy manevr a to prevoz Cliffa a letnich kol z CR k nam do Londyna. Cely napad vznikl, kdyz jsme zjistili, ze ne uplne stihame toto zvladnout sami pres Velikonoce. A protoze mame hodnou tetu Jozku a hodneho bratrance Mirka, povedl se vymyslet plan (aneb JA jsem vymyslela a zorganizovala) na kveten. Stezejni soucast planu bylo provest to cele s autem, protoze posilat Cliffa letadlem by stalo asi tak petkrat vic.
Takze plan vypadal takto: teta s Mirkem vezmou psa, kola a nejake drobnosti, projedou Evropu, v Calais najedou na vlak, projedou tunelem (viz nazev akce Kanal) a za tunelem na ne pockame na benzince. A pojedou za nami domu, protoze rizeni vlevo by asi sami zvladli, ale k nam by Londynem bez navigace nedojeli.
Pro uspesny prubeh cele akce bylo nutne nejdriv zaridit nekolik veci. Tatka nam vyzvedl v servisu kola a probehlo branne cviceni aneb trenink, jak se kola vejdou do Ignise(u?) a jestli se tam vejde i Cliff a nejake zavazadlo tete a Mirkovi. Test probehl uspesne a zjistilo se, ze treti osoba by se sice nevesla, ale pes, kola, svacina a nejaka ta taska s oblecenim projdou.
Den pred odjezdem si vzal nas tatka dovolenou a jel s CLiffem na strihani a pak jeste s mamkou zaridit zase vse na veterinu, protoze Cliff potreboval tunu razitek do pasu, aby ho sem vubec pustili. To bylo ve stredu 6/5. Timto jeste jendou moc dekujeme rodicum za pomoc, protoze bez nich by k nam Cliff ani nemohl vyrazit na cestu.
Ve ctvrtek 7/5 v 6 rano dodali nasi priksirovaneho Cliffa a tasky do auta a posadka v 6:20 vyrazila smer kanal.
*** pokracovani priste, dochazi mi baterka v notebooku a protoze muzu psat jen s nohama nahore, tak zbytek pozdeji***
Takze plan vypadal takto: teta s Mirkem vezmou psa, kola a nejake drobnosti, projedou Evropu, v Calais najedou na vlak, projedou tunelem (viz nazev akce Kanal) a za tunelem na ne pockame na benzince. A pojedou za nami domu, protoze rizeni vlevo by asi sami zvladli, ale k nam by Londynem bez navigace nedojeli.
Pro uspesny prubeh cele akce bylo nutne nejdriv zaridit nekolik veci. Tatka nam vyzvedl v servisu kola a probehlo branne cviceni aneb trenink, jak se kola vejdou do Ignise(u?) a jestli se tam vejde i Cliff a nejake zavazadlo tete a Mirkovi. Test probehl uspesne a zjistilo se, ze treti osoba by se sice nevesla, ale pes, kola, svacina a nejaka ta taska s oblecenim projdou.
Den pred odjezdem si vzal nas tatka dovolenou a jel s CLiffem na strihani a pak jeste s mamkou zaridit zase vse na veterinu, protoze Cliff potreboval tunu razitek do pasu, aby ho sem vubec pustili. To bylo ve stredu 6/5. Timto jeste jendou moc dekujeme rodicum za pomoc, protoze bez nich by k nam Cliff ani nemohl vyrazit na cestu.
Ve ctvrtek 7/5 v 6 rano dodali nasi priksirovaneho Cliffa a tasky do auta a posadka v 6:20 vyrazila smer kanal.
*** pokracovani priste, dochazi mi baterka v notebooku a protoze muzu psat jen s nohama nahore, tak zbytek pozdeji***
neděle 10. května 2009
Par fotek
Jen kratce, navsteva probiha pekne. V patek jsem nas vsechny tri utahala ve meste. V sobotu jsem chtela utahat tetu, ale sotva jsem vylezla z bytu, vyvrknula jsem si kotnik, takze nakonec sel Martin s tetou i Mirkem. A Martin zase snedl neco oskliveho, takze vcera to tu bylo jak u lazaru. Martin je dnes uz dobry, ale radsi to nepokousiem a drzime se vsichni doma a v okoli.
Cliff si zvyka pekne, jen nese nelibe nase odchody.
S navstevniky:
Prvni vecer
U British Museum meli trosku kyticke jako v Indii
Pred British Museum
London Eye
Parlament
Tady jsme zasli na pivko (ja to s limcou) a svacu
Tower
Cliff si zvyka pekne, jen nese nelibe nase odchody.
S navstevniky:
Prvni vecer
U British Museum meli trosku kyticke jako v Indii
Pred British Museum
London Eye
Parlament
Tady jsme zasli na pivko (ja to s limcou) a svacu
Tower
čtvrtek 7. května 2009
Akce Kanal Live
Dneska bloguji v primem prenosu.
9:00 BST GMT + 1 (British Standard Time / Greenwich Mean Time )
Cliff je na ceste. Feldmani vyjeli v 6: 20 CET (=GMT+2) a uz jsou za hranicemi CR. Cliffovi prave pred chvili dorazily objednane granule, takze hlady nezhyne.
12:00 BST / GMT + 1
Tak vyprava jede uspesne Nemeckem, Cliffik cestou pije a cura :) Lidska cast posadky ma krome vody i rizky.
Ja chystam hostinskou jizbu a jidlo. Rano jsem si prisla jak z reklamy na Lidl, kdyz je maslo za 16, 90. Pocitala jsem minuty do osme ranni, abych mohla do samosky, nez Martin odejde z prace, protoze jsme cekali granule a tiskarnu. Granule uz mame, tak uvidime, jak uspeji s tiskarnou. Samoska byla docela obsazena, az me to prekvapilo. Akorat obsluha se tvarila dost nelibe, vse teprve rozbalovali, v zelenine se v pulce ani nesvitilo :) A protoze jsem se rano oblekala do prace, kam jsem nakonec nesla, tak jsem mezi regaly drandila v satech a lodickach.
14:00 BST / GMT + 1
Tak uz jsou v Belgii. Zatim jedou pekne dle planu.
23:00 BST / GMT +1
Pak byla trochu nestihacka. Ale jsme vsichni doma. Teta, Mirek a Cliff. Vice snad zitra nebo pozitri, byl to narocny den pro vsechmy. Cliff uz je uvelebeny v posteli a dnes to asi bude boj, uz takhle mame s Martinem co delat, abychom se na to jedenapulluzko vesli, natoz s CLiffem. Nekdo asi skonci na zemi.
9:00 BST GMT + 1 (British Standard Time / Greenwich Mean Time )
Cliff je na ceste. Feldmani vyjeli v 6: 20 CET (=GMT+2) a uz jsou za hranicemi CR. Cliffovi prave pred chvili dorazily objednane granule, takze hlady nezhyne.
12:00 BST / GMT + 1
Tak vyprava jede uspesne Nemeckem, Cliffik cestou pije a cura :) Lidska cast posadky ma krome vody i rizky.
Ja chystam hostinskou jizbu a jidlo. Rano jsem si prisla jak z reklamy na Lidl, kdyz je maslo za 16, 90. Pocitala jsem minuty do osme ranni, abych mohla do samosky, nez Martin odejde z prace, protoze jsme cekali granule a tiskarnu. Granule uz mame, tak uvidime, jak uspeji s tiskarnou. Samoska byla docela obsazena, az me to prekvapilo. Akorat obsluha se tvarila dost nelibe, vse teprve rozbalovali, v zelenine se v pulce ani nesvitilo :) A protoze jsem se rano oblekala do prace, kam jsem nakonec nesla, tak jsem mezi regaly drandila v satech a lodickach.
14:00 BST / GMT + 1
Tak uz jsou v Belgii. Zatim jedou pekne dle planu.
23:00 BST / GMT +1
Pak byla trochu nestihacka. Ale jsme vsichni doma. Teta, Mirek a Cliff. Vice snad zitra nebo pozitri, byl to narocny den pro vsechmy. Cliff uz je uvelebeny v posteli a dnes to asi bude boj, uz takhle mame s Martinem co delat, abychom se na to jedenapulluzko vesli, natoz s CLiffem. Nekdo asi skonci na zemi.
pondělí 4. května 2009
Bank Holiday
Tak zatimco vy mate volno 1.5. a 8.5. my mame letos volno prvni a posledni pondeli v kvetnu. Takze v patek jsme byli v praci a dnes nikam nemuseli. On by teda clovek dnes ani nikam nechtel, je osklive. Poprchava, zatazeno, fouka.
V sobotu jsme jeli k zubari ke znamym, tak mame za sebou prevenci a ja budu mit chvili klid, ale Martinova osmicka asi pujde ven. Pak jsme byli na obede na jezere, tak to bylo pekne. Dokonce jsem si i dala "pivo", spis pivni napoj Shandy, neco jako nemecky Radler. Jako nepivarce mi to moc chutnalo, po pivu to totiz nastesti nebylo citit :)
A nejzajimavejsi je u nas ted to, ze se neskutecne tesime na Cliffone, ktereho nam privezou ve ctvrtek teta Jozka s malym Mirkem. A na ne se samzorejem take tesime, snad bude pekne pocasi, aby behem tech par dni, co tu budou, neco videli.
Jinak koukame po domkach, protoze se na konci kvetna odtud chceme prestehovat. Ja byla v patek prvne v praci, ale o tom nekdy jindy, protoze to je tak na dlouho, ze na to nemam silu, uz jen dost realna predstava, ze to zitra asi absolvuji znovu, me dost vycerpava.
Takze pro dnesek pac a pusu, at to Tony zvladne precist. Jen jeste pridam neco ze sobotniho talentu:
Jamie Pugh - zpev
http://www.youtube.com/watch?v=jPA16Mgoflk
Sue Son - housle
http://www.youtube.com/watch?v=kXjTkh0HFfQ
Callum Francis - "maly" zpev
http://www.youtube.com/watch?v=XDlGrXe-3CQ
***Updated***
V lete se chystame do CR na dva tydny od 18/7.
V sobotu jsme jeli k zubari ke znamym, tak mame za sebou prevenci a ja budu mit chvili klid, ale Martinova osmicka asi pujde ven. Pak jsme byli na obede na jezere, tak to bylo pekne. Dokonce jsem si i dala "pivo", spis pivni napoj Shandy, neco jako nemecky Radler. Jako nepivarce mi to moc chutnalo, po pivu to totiz nastesti nebylo citit :)
A nejzajimavejsi je u nas ted to, ze se neskutecne tesime na Cliffone, ktereho nam privezou ve ctvrtek teta Jozka s malym Mirkem. A na ne se samzorejem take tesime, snad bude pekne pocasi, aby behem tech par dni, co tu budou, neco videli.
Jinak koukame po domkach, protoze se na konci kvetna odtud chceme prestehovat. Ja byla v patek prvne v praci, ale o tom nekdy jindy, protoze to je tak na dlouho, ze na to nemam silu, uz jen dost realna predstava, ze to zitra asi absolvuji znovu, me dost vycerpava.
Takze pro dnesek pac a pusu, at to Tony zvladne precist. Jen jeste pridam neco ze sobotniho talentu:
Jamie Pugh - zpev
http://www.youtube.com/watch?v=jPA16Mgoflk
Sue Son - housle
http://www.youtube.com/watch?v=kXjTkh0HFfQ
Callum Francis - "maly" zpev
http://www.youtube.com/watch?v=XDlGrXe-3CQ
***Updated***
V lete se chystame do CR na dva tydny od 18/7.
neděle 26. dubna 2009
Cokovsuvka
Koukame tu na soutez Britain's got talent. Urcite jste na Novinkach ci Idnesu zaregistrovali clanek o famozni Susan Boyle, ktera vsechny prekvapila, jak nadherne zpiva, ac na to nevypadala.
Ale ne vsichni soutezici takhle zazari.
Musim se podelit o borce, co chtel zlomit rekord z Guinessovky v pojidani Ferrero Rocher.
http://www.youtube.com/watch?v=Yw5imVzDi2c
Soucasny rekord je sedm za minutu. Den po odvysilani jsme si chtelo FR koupit a trenovat, ale bylo vykoupene! Dnes jsem si konecne vzpomnela a i ho meli, takze jsem koupila a lamali jsme, ale nezlomili.
Ja snedla 4 kulicky, Martin 5. Ale tak porad je to docela uspech. Docela nas prekvapilo, jak je to narocne celou kulicku fakt rozkousat a spolknout, trva to. Bohuzel uz zbyvaji jen dve kulicky, takze pred dalsim nacvikem budeme potrebovat nove zasoby.
A na zaver jeste videa soutezicich, kteri se nam libili.
Tancici kypereske duo otce se synem
Saxofonista
Tanecni skupina Diversity
a pro priapd, ze nekdo neslysel o Susan Boyle
Ale ne vsichni soutezici takhle zazari.
Musim se podelit o borce, co chtel zlomit rekord z Guinessovky v pojidani Ferrero Rocher.
http://www.youtube.com/watch?v=Yw5imVzDi2c
Soucasny rekord je sedm za minutu. Den po odvysilani jsme si chtelo FR koupit a trenovat, ale bylo vykoupene! Dnes jsem si konecne vzpomnela a i ho meli, takze jsem koupila a lamali jsme, ale nezlomili.
Ja snedla 4 kulicky, Martin 5. Ale tak porad je to docela uspech. Docela nas prekvapilo, jak je to narocne celou kulicku fakt rozkousat a spolknout, trva to. Bohuzel uz zbyvaji jen dve kulicky, takze pred dalsim nacvikem budeme potrebovat nove zasoby.
A na zaver jeste videa soutezicich, kteri se nam libili.
Tancici kypereske duo otce se synem
Saxofonista
Tanecni skupina Diversity
a pro priapd, ze nekdo neslysel o Susan Boyle
Skoroletni pozdrav
Po delsi odmlce vas zdravime z Londyna. Delsi odmlku zpusobilo nekolik ruznych faktoru a hlavne jejich nedostatku jako je treba cas a novinky.
Nejnovejsi fotky si mzuete prohlednou v dubnove galerii. Pokud nejsou popsane, znamena to, ze jsem v prubehu zpracovavani a popisky budou pozdeji.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Duben2009?authkey=Gv1sRgCPnI2OmEv9-AEw&feat=directlink
Zatim jsem zacla fotkami ze vcerejsiho vyletu do Doveru, na White Cliffs. Jak uz nazev napovida, je to mist primo stvorene pro naseho Cliffa. Takze se tesime, az mu to tam ukazeme. Bylo to tam nadherne. White Cliffs je to prvni, co uvidite, kdyz prijedete do Anglie lodi do Doveru (tunelaru se to netyka). Kdyz jsem rano vstali, bylo venku mokro po desti, predpoved na oba dny byla velmi destiva. Naplnenisilenym optimismem jsme se rozhodli, ze nam ve vyletu nic nezabrani.
A udelali jsme dobre. Bylo nadherne, cely den slunicko, dnes mimochodem take. Pak verte predpovedi. Nevim, jak dlouho jsme tam rpesne jeli, protoze jsme klasicky meli benzinkove zdrzeni (benzin a dohustit), ale stejne jako vzdy nejdele trvalo objet Londyn. Ale to uz jsme si zvykli. Utesy jsme nasli pekne, nejdriv nas vedla GPSka a pak cedule. Plati se za parkovani auta a pak se clovek muze prochazet do aleluja. Utesy jsou opravdu majestatni. Aby se tam pekne chodilo, travu tam velmi kvalitne spasa stadecko poniku. Je to tam tak obrovske, ze se vsichni turiste pekne rozprostrou a clovek si neprijde jak na Oxford Street. Z fotek je videt, ze tam lehce foukal vetricek, priste to bude chtit neco na usi. Protoze jsme se bali nastydnuti, tak jsme uz nedosli k majaku.
A nebyla bych to ja, aby se mi neco (nebo alespon malem) nestalo. Pri snaze vyfotit ukaz eroze jsem si malem podvrkla kotnik, kdyz jsem zahucela nohou do diry. Bud tam maji hodne vykonne krtky, nebo je to vykopane od tech poniku, skoncila jsem tam nohou po koleno. Pre velky ohlas divaka jsem tento manever jeste nekolikrat opakovala na jinych mistech, az mi Martin zakazal fotit a at jen koukam pod nohy.
Cele to bylo jeste o to usmevnejsi, ze jsem nejaky fatalni uraz cekala, kdyz jsme slezali tu prisernou kamzyci stezku na zacatku nasi tury. Nechali jsem se totiz zmast brankami, o kterych jsme si mysleli, ze jsou pro lidi. Teda spis proti nim, aby nelezli, kam nemaji. Chyba lavky, nebo spis branky? Ty byly proti ponikum, aby byly vzdy v urcitem prostoru. Jenze to jsme nevedli a protoze cesticka koncila u branky, zvolili jsme sestup po strani. A prezili ho, i kdyz lehce upraveni, nejmenuje se to tam WHITE pro nic za nic. Pak jsem tedy zjistili, ze brankami clovek normalne pronikne do dalsich casti a krkolomnych sestupu jsem byla usetrena. Celkove ale vylet hodnotime hodne pozitivne a tesime se, az tam vezmeme nejakou navstevu.
A protoze ted uz mi Tony urcite vynada, ze to je moc dlouhe, tak koncim a priste zase nactenou.
Janine
Nejnovejsi fotky si mzuete prohlednou v dubnove galerii. Pokud nejsou popsane, znamena to, ze jsem v prubehu zpracovavani a popisky budou pozdeji.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Duben2009?authkey=Gv1sRgCPnI2OmEv9-AEw&feat=directlink
Zatim jsem zacla fotkami ze vcerejsiho vyletu do Doveru, na White Cliffs. Jak uz nazev napovida, je to mist primo stvorene pro naseho Cliffa. Takze se tesime, az mu to tam ukazeme. Bylo to tam nadherne. White Cliffs je to prvni, co uvidite, kdyz prijedete do Anglie lodi do Doveru (tunelaru se to netyka). Kdyz jsem rano vstali, bylo venku mokro po desti, predpoved na oba dny byla velmi destiva. Naplnenisilenym optimismem jsme se rozhodli, ze nam ve vyletu nic nezabrani.
A udelali jsme dobre. Bylo nadherne, cely den slunicko, dnes mimochodem take. Pak verte predpovedi. Nevim, jak dlouho jsme tam rpesne jeli, protoze jsme klasicky meli benzinkove zdrzeni (benzin a dohustit), ale stejne jako vzdy nejdele trvalo objet Londyn. Ale to uz jsme si zvykli. Utesy jsme nasli pekne, nejdriv nas vedla GPSka a pak cedule. Plati se za parkovani auta a pak se clovek muze prochazet do aleluja. Utesy jsou opravdu majestatni. Aby se tam pekne chodilo, travu tam velmi kvalitne spasa stadecko poniku. Je to tam tak obrovske, ze se vsichni turiste pekne rozprostrou a clovek si neprijde jak na Oxford Street. Z fotek je videt, ze tam lehce foukal vetricek, priste to bude chtit neco na usi. Protoze jsme se bali nastydnuti, tak jsme uz nedosli k majaku.
A nebyla bych to ja, aby se mi neco (nebo alespon malem) nestalo. Pri snaze vyfotit ukaz eroze jsem si malem podvrkla kotnik, kdyz jsem zahucela nohou do diry. Bud tam maji hodne vykonne krtky, nebo je to vykopane od tech poniku, skoncila jsem tam nohou po koleno. Pre velky ohlas divaka jsem tento manever jeste nekolikrat opakovala na jinych mistech, az mi Martin zakazal fotit a at jen koukam pod nohy.
Cele to bylo jeste o to usmevnejsi, ze jsem nejaky fatalni uraz cekala, kdyz jsme slezali tu prisernou kamzyci stezku na zacatku nasi tury. Nechali jsem se totiz zmast brankami, o kterych jsme si mysleli, ze jsou pro lidi. Teda spis proti nim, aby nelezli, kam nemaji. Chyba lavky, nebo spis branky? Ty byly proti ponikum, aby byly vzdy v urcitem prostoru. Jenze to jsme nevedli a protoze cesticka koncila u branky, zvolili jsme sestup po strani. A prezili ho, i kdyz lehce upraveni, nejmenuje se to tam WHITE pro nic za nic. Pak jsem tedy zjistili, ze brankami clovek normalne pronikne do dalsich casti a krkolomnych sestupu jsem byla usetrena. Celkove ale vylet hodnotime hodne pozitivne a tesime se, az tam vezmeme nejakou navstevu.
A protoze ted uz mi Tony urcite vynada, ze to je moc dlouhe, tak koncim a priste zase nactenou.
Janine
středa 25. března 2009
Slava nazdar vyletu, promokli jsme, uz jsme tu ...
Jsem neskutecne unavena, abych toho napsala nejak moc, tudiz to bude kratke.
Takze strucne a jasne, v noci z patku na sobotu jsme dorazili do Prahy, pujcenym auti od Evy (jeste jednou moc dekujeme!) se prevezli za Cliffem, pak byl rodinny vikend v sobotu s jednou, v nedeli s druhou, rodinkou, pondeli injekce do tlapky, obihani uradu, navsteva v Martinove byvale praci, pak s kluky z MatFyzu, v utery promoce, obed a dnes v pul jedne zpatky. Dekujeme Mirkovi za odvoz na letiste :)
Za tech pet dni jsem desne nevyspala, takze se teste na zapis nekdy jindy.
Jen tedy rychle jeste k dokladum.
Jak nekteri vite, v nedeli se mi podarilo prijit o penezenku s obcankou, ridicakem, kartami a jinymi vecmi. Takze po navratu od doktora, jsme horecne s Martinem a tatkou objizdeli urady a obvolalavali banky. Naladu jsem mela pod psa a ani nemela silu myslet na to, ze me konecne ceka promoce a oficialne dostanu papir na tu Majitelku GaRaze. Kdyz jsme se v utery vecer vratili z oslavy, tak ridicak, obcanka a karty se nasly ve schrance. Takze uz nemusim trnout, ze si na me nekdo pujcuje statisice nebo auta, ale i tak uz mam nahlasenu ztratu dokladu a tyhle jsou ted neplatne. Tak to jen takova vsuvka. Ale aspon to nakonec docela dobre dopadlo.
Dnes jsme pekne dorazili domu a jsme teda docela nepekne dorazeni.
Dobrou nocku vsem,
Janine
PS: Na prani Tonyho se pokusim psat kratsi zapisy, ale vice.
Takze strucne a jasne, v noci z patku na sobotu jsme dorazili do Prahy, pujcenym auti od Evy (jeste jednou moc dekujeme!) se prevezli za Cliffem, pak byl rodinny vikend v sobotu s jednou, v nedeli s druhou, rodinkou, pondeli injekce do tlapky, obihani uradu, navsteva v Martinove byvale praci, pak s kluky z MatFyzu, v utery promoce, obed a dnes v pul jedne zpatky. Dekujeme Mirkovi za odvoz na letiste :)
Za tech pet dni jsem desne nevyspala, takze se teste na zapis nekdy jindy.
Jen tedy rychle jeste k dokladum.
Jak nekteri vite, v nedeli se mi podarilo prijit o penezenku s obcankou, ridicakem, kartami a jinymi vecmi. Takze po navratu od doktora, jsme horecne s Martinem a tatkou objizdeli urady a obvolalavali banky. Naladu jsem mela pod psa a ani nemela silu myslet na to, ze me konecne ceka promoce a oficialne dostanu papir na tu Majitelku GaRaze. Kdyz jsme se v utery vecer vratili z oslavy, tak ridicak, obcanka a karty se nasly ve schrance. Takze uz nemusim trnout, ze si na me nekdo pujcuje statisice nebo auta, ale i tak uz mam nahlasenu ztratu dokladu a tyhle jsou ted neplatne. Tak to jen takova vsuvka. Ale aspon to nakonec docela dobre dopadlo.
Dnes jsme pekne dorazili domu a jsme teda docela nepekne dorazeni.
Dobrou nocku vsem,
Janine
PS: Na prani Tonyho se pokusim psat kratsi zapisy, ale vice.
čtvrtek 19. března 2009
Vse nejlepsi Josefum
Dnes prejeme vse nej k svatku tatinkovi, tete Jozce a malemu Pepikovi.
A vzpominame na dedecky a strejdu.
Tak to pekne oslavte, hlavne s Mirou :)
J&M
A vzpominame na dedecky a strejdu.
Tak to pekne oslavte, hlavne s Mirou :)
J&M
neděle 15. března 2009
Patek trinacteho
Priznavam se, ze nazev je lehce zavadejici. Pisu to v nedeli a pisu to o sobote a nedeli. Ale prislo mi skoda si nepovsimnout takoveho magickeho data.
Samotny patek trinacteho pro nas nebyl nijak zajimavy a nic zvlastniho se nestalo.
V sobotu jsme trosku courali po obchodech, ale ulovek mizivy - jedny saty, jedny kalhoty, ctyri uchozene nozicky. Nedele byla lepsi. Bylo stale krasne, tak jsme vyrazili na vylet.
Jeli jsme do Colchesteru, pry nejstarsi mesto v Britanii, tehdy osidlene Rimany. Pani v GPSce slibovala, ze cesta bude trvat asi 50 minut. Jenze my chteli jeste prihustit kola. Tedy kolo jedno hlavne. Tak jsem vyhlizeli benzinku. Po vymotani se z Londyna jsme po chvili sjeli z dalnice na okresku. Okreska vypadala tak, ze v kazdem smeru dva pruhy a mezi oddelene svodidly. Takze se tu jezdi docela pekne. Mene pekna je castot vyskutu benzinek. Az by se clovek nebal rict, ze miziva. Tak jsme meli oci na stopkach a vyhlizeli, kdy na ceduli uvidime oblibeny obrazek pumpy. Dalsi vlastnost mistnich benzinek (krome toho, ze jich je malo) je, ze jsou casto jen na jedne strane a jeste ke vsemu ani ne primo na ni, ale ze se musi sjet a hledat ji. Coz vzdycky hrozne spelte pani z GPSky, chudinku. Na prvni benzince bylo u hsutnei nejdriv plno, ale pak jedno auto vyjelo. Jenze do toho se tam zacal motat kamion a tak trvalo, nez jsme se zasunuli k hustidlu my. Auto vedle melo vzadu hafinky, tak jsem si je pozorovala. No mozna jsem mela spis pozorovat to hustidlo. Kdyz k nemu Martin neohrozene zamanevroval, tak jsem si vsimla napisu, ze je mimo provoz. Tak jsme zase odjeli. Coz pani v GPS udelalo radost.
Po dalsich 10 milich jsme narazili na dalsi benzinku a tam uz hustidlo meli. Ale v jinych jednotkach. Tak sel Martin do manualu hledat prevody. Kdyz je vitezoslavne nasel, tak na pristroji zjistil, ze se to da prepnout. Snad to prepnuti pani, co sla po nas, ocenila :) A nebo chudak dofoukla asi uplne blbe. Jinak Martin si pochvaloval, ze na tom jejich pristroji si clovek nejdriv navoli, kolik chce a pak uz to samo koriguje.
A zpatky na cestu. Samozrejme, kdyz uz jsme to meli vyrizene, tak najednou bylo nekolik beniznek a jeste pekne hned u silnice. V Colchesteru jsme krasne nasli parkoviste, co jsme si vyhlidli na netu a nechali tam Svetlusku. Kdyz jsem sli platit, tak jsme nasli nalepene pouzite a uz zaplacene listecky, tak jsme si jeden pujcili. Tim jsem asi pohorsili pani, co to teda sla zaplatit. Ji rikame, ze uz tam listecek je a ona, ze ano, ze to stoji tolik a tolik a nahazela si to tam. Kabaty jsme nechali v aute a vyrazili. Ale pod erby jsme se rozhodli, ze si je prece jen radeji vezmeme, tak jsme se pro ne vratili. Cely den bylo opravdu nadherne, takze jsme je chvilemi ani nepotrebovali.
A pak jsme se ruzne prochazeli a fotili. Byla jsem nadsena, jak vse vsude kvetlo. Martinovi se to "take" libilo. Musim rict, ze me hodne zklamalo, ze meli zavrenou info kancelar. Martin mi to porad rikal, ze urcite budou mit v nedeli zavreno, ale ja vehementne tvrdila, ze prece turisticke informace nebudou v nedeli zavirat. Hmmm, tak budou. Tak jsem si nemohla nabrat moji obvyklou tunu letaku. A byla jsem tudiz asi minutu hrozne nestastna. Ale pak jsme chodili kolem hradu a vsude byly kyti, tak me to odnestastnilo. Kdyz uz jsem videla a nafotila kazdou macesku, kazdy narcis a vsechny palmy, byl plan jasny - JIDLO!
Prece jen to od sndiane uz bylo hodne hodin, tak jsme museli nabrat sily. Skoncili jsme v typicke anglicke hospode a pojedli po anglicku. Martin mel jejich Sunday Roast a ja zase Jacket Potato s tunakem a cedarem. Bylo to dobre, ale moje bylo takove spis mensi, tak jsem si pak jeste dala takovou tu jejich klobasku v housce. Prodavajici asi velmi ocenil, ze jsme zaplatili, tam predtim bezuspesne nahanel nejake mlade konzumenty. A po o jsme se pomalu procourali obchudky zpatky k autu. Tenotkrat uz jsme jeli trochu rychleji, i kdyz u Londyna a hlavne v nem zase zhoustl provoz. Martin uz vlevo ridi naprosto bravurne :) I kruhace zvlada s prehledem. Oni tu miluji kruhace, tady jsou vsude kruhace. Uplne pidi, ale kruhac. A najezd je 3-4 proudy a vevnitr je take 4-5 pruhu. Vypada to vzdy hrozne silene, ale nejak to proste akzdy prokrouzi a nekam dojede.
Nedelni bonus a odcineni za ten klamavy titulek:
Fotky z vyletu a par, jak bydlime tady
Preklepy opravi bud Martin, nebo ja v tydnu, tak pardon.
Prejeme krasny zacatek noveho tydne a s nekterymi se tesime na brzkou videnou.
Samotny patek trinacteho pro nas nebyl nijak zajimavy a nic zvlastniho se nestalo.
V sobotu jsme trosku courali po obchodech, ale ulovek mizivy - jedny saty, jedny kalhoty, ctyri uchozene nozicky. Nedele byla lepsi. Bylo stale krasne, tak jsme vyrazili na vylet.
Jeli jsme do Colchesteru, pry nejstarsi mesto v Britanii, tehdy osidlene Rimany. Pani v GPSce slibovala, ze cesta bude trvat asi 50 minut. Jenze my chteli jeste prihustit kola. Tedy kolo jedno hlavne. Tak jsem vyhlizeli benzinku. Po vymotani se z Londyna jsme po chvili sjeli z dalnice na okresku. Okreska vypadala tak, ze v kazdem smeru dva pruhy a mezi oddelene svodidly. Takze se tu jezdi docela pekne. Mene pekna je castot vyskutu benzinek. Az by se clovek nebal rict, ze miziva. Tak jsme meli oci na stopkach a vyhlizeli, kdy na ceduli uvidime oblibeny obrazek pumpy. Dalsi vlastnost mistnich benzinek (krome toho, ze jich je malo) je, ze jsou casto jen na jedne strane a jeste ke vsemu ani ne primo na ni, ale ze se musi sjet a hledat ji. Coz vzdycky hrozne spelte pani z GPSky, chudinku. Na prvni benzince bylo u hsutnei nejdriv plno, ale pak jedno auto vyjelo. Jenze do toho se tam zacal motat kamion a tak trvalo, nez jsme se zasunuli k hustidlu my. Auto vedle melo vzadu hafinky, tak jsem si je pozorovala. No mozna jsem mela spis pozorovat to hustidlo. Kdyz k nemu Martin neohrozene zamanevroval, tak jsem si vsimla napisu, ze je mimo provoz. Tak jsme zase odjeli. Coz pani v GPS udelalo radost.
Po dalsich 10 milich jsme narazili na dalsi benzinku a tam uz hustidlo meli. Ale v jinych jednotkach. Tak sel Martin do manualu hledat prevody. Kdyz je vitezoslavne nasel, tak na pristroji zjistil, ze se to da prepnout. Snad to prepnuti pani, co sla po nas, ocenila :) A nebo chudak dofoukla asi uplne blbe. Jinak Martin si pochvaloval, ze na tom jejich pristroji si clovek nejdriv navoli, kolik chce a pak uz to samo koriguje.
A zpatky na cestu. Samozrejme, kdyz uz jsme to meli vyrizene, tak najednou bylo nekolik beniznek a jeste pekne hned u silnice. V Colchesteru jsme krasne nasli parkoviste, co jsme si vyhlidli na netu a nechali tam Svetlusku. Kdyz jsem sli platit, tak jsme nasli nalepene pouzite a uz zaplacene listecky, tak jsme si jeden pujcili. Tim jsem asi pohorsili pani, co to teda sla zaplatit. Ji rikame, ze uz tam listecek je a ona, ze ano, ze to stoji tolik a tolik a nahazela si to tam. Kabaty jsme nechali v aute a vyrazili. Ale pod erby jsme se rozhodli, ze si je prece jen radeji vezmeme, tak jsme se pro ne vratili. Cely den bylo opravdu nadherne, takze jsme je chvilemi ani nepotrebovali.
A pak jsme se ruzne prochazeli a fotili. Byla jsem nadsena, jak vse vsude kvetlo. Martinovi se to "take" libilo. Musim rict, ze me hodne zklamalo, ze meli zavrenou info kancelar. Martin mi to porad rikal, ze urcite budou mit v nedeli zavreno, ale ja vehementne tvrdila, ze prece turisticke informace nebudou v nedeli zavirat. Hmmm, tak budou. Tak jsem si nemohla nabrat moji obvyklou tunu letaku. A byla jsem tudiz asi minutu hrozne nestastna. Ale pak jsme chodili kolem hradu a vsude byly kyti, tak me to odnestastnilo. Kdyz uz jsem videla a nafotila kazdou macesku, kazdy narcis a vsechny palmy, byl plan jasny - JIDLO!
Prece jen to od sndiane uz bylo hodne hodin, tak jsme museli nabrat sily. Skoncili jsme v typicke anglicke hospode a pojedli po anglicku. Martin mel jejich Sunday Roast a ja zase Jacket Potato s tunakem a cedarem. Bylo to dobre, ale moje bylo takove spis mensi, tak jsem si pak jeste dala takovou tu jejich klobasku v housce. Prodavajici asi velmi ocenil, ze jsme zaplatili, tam predtim bezuspesne nahanel nejake mlade konzumenty. A po o jsme se pomalu procourali obchudky zpatky k autu. Tenotkrat uz jsme jeli trochu rychleji, i kdyz u Londyna a hlavne v nem zase zhoustl provoz. Martin uz vlevo ridi naprosto bravurne :) I kruhace zvlada s prehledem. Oni tu miluji kruhace, tady jsou vsude kruhace. Uplne pidi, ale kruhac. A najezd je 3-4 proudy a vevnitr je take 4-5 pruhu. Vypada to vzdy hrozne silene, ale nejak to proste akzdy prokrouzi a nekam dojede.
Nedelni bonus a odcineni za ten klamavy titulek:
Fotky z vyletu a par, jak bydlime tady
Preklepy opravi bud Martin, nebo ja v tydnu, tak pardon.
Prejeme krasny zacatek noveho tydne a s nekterymi se tesime na brzkou videnou.
čtvrtek 12. března 2009
Jak jsme dotunelovali do Anglie
Tak konecne mam chvilku a schopnou ruku, abych trochu vylicila nasi dobrodruznou cestu z CR do Londyna.
Asi nikoho neprekvapi, ze cela akce byla lehce hekticka. Ve ctvrtek sotva uzdravena jsem statnicovala, v patek jsme balili, v sobotu vyjeli.
Balici patek
Prijeli jsme od nasich nedky v 11 a zacli balit. Martin mel na starosti elektro, takze odmontovaval telku, pocitace a bedny a vse se muselo nejak bezpecne obalit. K tomu vsude hromady kabliku a kabelu. Ja zase davala dohromady ruzne nadobi, obleceni a multimedia. Nakonec toho bylo hrozne moc, v byte to vypadalo jako po naletu a my za pet minut sest skoncili a vyjeli na Chodov na veceri s Kamcou a Tomasem. Cliff pri baleni vydatne pomahal, jak si muzete vsimnout v lednove galerii.
Po veceri jsme se vrhli na nakladani. A protoze moje ruka mi toho moc nedovolila, byli jsme s Cliffem ustanoveni jako hlidaci a cekali u auta, zatimco Martin postupne nosil. Pouceni pro priste: Nekomu si rict. Trvalo to vic jak hodinu. Cliff docela vymrzl, byla pekna kosa.
Proc jsme nakladali vecer, kdyz jsme jeli az rano? Protoze jsme predvidali dlouhe nakladani a ze nas to vycerpa, tak abychom usetrili cas a silu, vymysleli jsme, ze pojedeme od nasich.
Takze jsme se po desate dokulili k nim. A protoze mrzlo, tak jsme radsi vse vylozili. Teda tatka s Martinem. Ale to slo uz rychle, protoze to jen prendavali z kufru rovnou do obyvaku a byli na to dva. Pak jsme vyrizeni padli.
Cestovni sobota
Rano jsme se probudili a snezilo. Ale nas uzasny a hodny tatinek peclive stale odmetal osklivy snih z naseho auta. S Martinem zase pekne vse nalozili a od mamky jsme dostali mnam svacinky, teda Martin, ja mela suche housky a jablka. Stale snezilo.
Vyjeli jsme nekdy po devate. Listek do tunelu jsme meli koupeny predem na pul devatou vecer. Auto zabarikadovane az na strechu, videli jsme jen bocnimi zrcatky. Hlavni ridic byl Martin a vyrazili jsme na Prahu. Snezilo cim dal vic, takze jsme nemohli vyvinout nijak zazracnou rychlost. Jeste jsme ani nevyjeli z Prahy a utrhl se sterac. Takze na prvni benzinku a koupit novy sterac. Zdrzeni prvni. Stale snezilo.
Celou jizdu po CR snezilo, pred hranicemi nas napadlo natankovat na posledni benzince. Jake to prekvapeni, ze jsme s tim napadem nebyli jedini. Vsichny ty nadsence, co jeli na hory, to prekvapive napadlo take. Fronticka a zdrzeni druhe. Stale snezilo.
Za hranicemi se dostala navigace do konfliktu s aktualnim stavem silnic, takze nas zmatene navedla jinam. K tomu jen kratka vsuvka. Martin se snazil stahnout aktualni mapy, ale meli to na netu nejak rozbite, tak jim napsal, ze tedy chce ty mapy a nejde to. Podarilo se az v Anglii. Tudiz navigace nevedela, ze tam uz je nejakou dobu nova silnice, vedla nas jinam a my se pak slozite vraceli. To cele se samozrejme stalo ve chvili, kdy Martin navigaci pochvalil, jak pekne funguje! Zdrzeni treti, snih prestal.
A ted prekvapeni nejvetsi. Pocitali jsme s tim, jak v Nemecku pojedeme rychle, kdyz se to smi. Jenze ouha, byl docela provoz a jeste ke vsemu se vsichni desne placatili (OT: Martin tvrdi, ze my (Kelleri) jsme jedini, kdo pouziva termin placatit se, vyvratte mu to please v komentarich). Takze jsme byli radi, kdyz jsme jeli aspon 130. Zdrzeni ctvrte.
A pokracovani priste, protoze mi uz upadava ruka a hlavne jdu delat vecu.
Pripominam, ze fotodokumentaci k ceste naleznete zde.
Preklepy opravim pozdeji.
***UPDATE***
Takze po veceri jsem sebrala trosku sil a pokracujeme.
V Nemecku teda s rychlosti zadna slava. Cestou jsem dvakrat staveli na benzin a svacu. Ke konci Nemecka me k tomu Martin pustil, takze jsem ten den ridila ve 4 zemich - Nemecko, Holandsko (tam to bylo doslova par kilometru), Belgie a Francie, kde se toho opet ujal Martin.
Uz v Nemecku, jeste kdyz ridil Martin, jsme videli, ze nas vlak nestihame. Tak jsme jeli docela v klidu. K tunelu jsme dojeli asi ctvrt hodiny pote, co nas vlak odjel. Nastesti pro tyhle pripady maji, ze opozdilce daji na dalsi volny vlak a priplaci se jen rozdil jizdneho, coz byla v nasem pripade nastesti nula. Takze jsme se rychle osvezili a pak uz se nastosovali do fronty na celnici. Tam to probihalo docela komicky. S plnym autem jsme vypadali asi lehce podezrele, tak nas poslali na zvlastni "osobni" prohlidku. Celnik se velmi mile ptal, co v UK, tak jsme vysvetlovali, ze tam Martin pracuje. Pak pry, co vezeme. Tak jsme bezelstne rekli, ze "par veci" do bytu. Pak prisel zaludnejsi dotaz, jestli mame nejaky alkohol. Na to jsme naprosto synchronne rekli ANO / NE. Tim jsme ho uz totalne zmatli. Nakoukl do kufru, kdyz videl ty kramy, tak se asi lekl a ze muzeme jet dal.
Takze jsme se nastosovali zase v dalsi fronte a to uz bylo na vlak. Vlak je dvoupatrovy, v kazdem "vagone" jede asi pet aut. Nejdriv vsichni najedou, je tam presne znacene, kolik aut tam ma byt a pred vyjetim to obchazi pracovnik s intrukcemi a auticka srovna. Pak to zaclo tak nejak zvlastne vrnet a jelo se. Trvalo to asi 45 minut, i kdyz s najizdenim a vyjizdenim dele. Byli jsme oba dost unaveni, tak jsme lehce vytuhli a probrali se ke konci cesty. Pak prisel pokyn k vyjeti a my se vykulili v Anglli.
Posledni hodina nebo kolik cesty. Odpocitavala jsem stale minuty na GPSce, ktera ukazovala aktualni cas dojezdu a kdyz uz to bylo pod deset minut, nemohla jsem se unavou dockat. A pravidelne jsem pro jistotu Martinovi pripominala, ze se tu jezdi vlevo, jak jsme zvykli z Kypru. Rada bych ted Martina znovu pochvalila, jak nas pekne zavezl. Hlavne jak to zvladl ke konci v Anglii, protoze bylo sice skoro jedenact vecer, ale kolem Londyna byl dost provoz a v Londyne jeste vic.
Suma sumarum, cesta byla velmi narocna, pro oba. Martin musel byt svezi za volantem, ja zase porad hlidala jeho svezest, takze jsem ke konci uz vubec nemohla.
A znovu nas to asi ceka na Velikonoce, az si pojedeme pro Cliffa. Letadlem si ho bohuzel privest nemuzeme, protoze na palubu smer Londyn nesmi a samotneho kargem ho posilat nechceme. Tak si alespon privezeme dalsi veci, ktere se v lednu bohuzel nevesly. Hlavne nas milovany susak. Susakova situace je tu v Anglii naprosto krizova.
Z jineho soudku
A jeste maly dodatek. Oboje rodice od nas dostali k Vanocum jako darek zajezd do Londyna.
Tento.
A z CK Rohlik uz nam dali vedet, ze v cervnu se muzeme tesit na prvni varku z Pahorku. Tak se tesime.
Pekny vecer vsem a jeste peknejsi vikend,
Janine
Asi nikoho neprekvapi, ze cela akce byla lehce hekticka. Ve ctvrtek sotva uzdravena jsem statnicovala, v patek jsme balili, v sobotu vyjeli.
Balici patek
Prijeli jsme od nasich nedky v 11 a zacli balit. Martin mel na starosti elektro, takze odmontovaval telku, pocitace a bedny a vse se muselo nejak bezpecne obalit. K tomu vsude hromady kabliku a kabelu. Ja zase davala dohromady ruzne nadobi, obleceni a multimedia. Nakonec toho bylo hrozne moc, v byte to vypadalo jako po naletu a my za pet minut sest skoncili a vyjeli na Chodov na veceri s Kamcou a Tomasem. Cliff pri baleni vydatne pomahal, jak si muzete vsimnout v lednove galerii.
Po veceri jsme se vrhli na nakladani. A protoze moje ruka mi toho moc nedovolila, byli jsme s Cliffem ustanoveni jako hlidaci a cekali u auta, zatimco Martin postupne nosil. Pouceni pro priste: Nekomu si rict. Trvalo to vic jak hodinu. Cliff docela vymrzl, byla pekna kosa.
Proc jsme nakladali vecer, kdyz jsme jeli az rano? Protoze jsme predvidali dlouhe nakladani a ze nas to vycerpa, tak abychom usetrili cas a silu, vymysleli jsme, ze pojedeme od nasich.
Takze jsme se po desate dokulili k nim. A protoze mrzlo, tak jsme radsi vse vylozili. Teda tatka s Martinem. Ale to slo uz rychle, protoze to jen prendavali z kufru rovnou do obyvaku a byli na to dva. Pak jsme vyrizeni padli.
Cestovni sobota
Rano jsme se probudili a snezilo. Ale nas uzasny a hodny tatinek peclive stale odmetal osklivy snih z naseho auta. S Martinem zase pekne vse nalozili a od mamky jsme dostali mnam svacinky, teda Martin, ja mela suche housky a jablka. Stale snezilo.
Vyjeli jsme nekdy po devate. Listek do tunelu jsme meli koupeny predem na pul devatou vecer. Auto zabarikadovane az na strechu, videli jsme jen bocnimi zrcatky. Hlavni ridic byl Martin a vyrazili jsme na Prahu. Snezilo cim dal vic, takze jsme nemohli vyvinout nijak zazracnou rychlost. Jeste jsme ani nevyjeli z Prahy a utrhl se sterac. Takze na prvni benzinku a koupit novy sterac. Zdrzeni prvni. Stale snezilo.
Celou jizdu po CR snezilo, pred hranicemi nas napadlo natankovat na posledni benzince. Jake to prekvapeni, ze jsme s tim napadem nebyli jedini. Vsichny ty nadsence, co jeli na hory, to prekvapive napadlo take. Fronticka a zdrzeni druhe. Stale snezilo.
Za hranicemi se dostala navigace do konfliktu s aktualnim stavem silnic, takze nas zmatene navedla jinam. K tomu jen kratka vsuvka. Martin se snazil stahnout aktualni mapy, ale meli to na netu nejak rozbite, tak jim napsal, ze tedy chce ty mapy a nejde to. Podarilo se az v Anglii. Tudiz navigace nevedela, ze tam uz je nejakou dobu nova silnice, vedla nas jinam a my se pak slozite vraceli. To cele se samozrejme stalo ve chvili, kdy Martin navigaci pochvalil, jak pekne funguje! Zdrzeni treti, snih prestal.
A ted prekvapeni nejvetsi. Pocitali jsme s tim, jak v Nemecku pojedeme rychle, kdyz se to smi. Jenze ouha, byl docela provoz a jeste ke vsemu se vsichni desne placatili (OT: Martin tvrdi, ze my (Kelleri) jsme jedini, kdo pouziva termin placatit se, vyvratte mu to please v komentarich). Takze jsme byli radi, kdyz jsme jeli aspon 130. Zdrzeni ctvrte.
A pokracovani priste, protoze mi uz upadava ruka a hlavne jdu delat vecu.
Pripominam, ze fotodokumentaci k ceste naleznete zde.
Preklepy opravim pozdeji.
***UPDATE***
Takze po veceri jsem sebrala trosku sil a pokracujeme.
V Nemecku teda s rychlosti zadna slava. Cestou jsem dvakrat staveli na benzin a svacu. Ke konci Nemecka me k tomu Martin pustil, takze jsem ten den ridila ve 4 zemich - Nemecko, Holandsko (tam to bylo doslova par kilometru), Belgie a Francie, kde se toho opet ujal Martin.
Uz v Nemecku, jeste kdyz ridil Martin, jsme videli, ze nas vlak nestihame. Tak jsme jeli docela v klidu. K tunelu jsme dojeli asi ctvrt hodiny pote, co nas vlak odjel. Nastesti pro tyhle pripady maji, ze opozdilce daji na dalsi volny vlak a priplaci se jen rozdil jizdneho, coz byla v nasem pripade nastesti nula. Takze jsme se rychle osvezili a pak uz se nastosovali do fronty na celnici. Tam to probihalo docela komicky. S plnym autem jsme vypadali asi lehce podezrele, tak nas poslali na zvlastni "osobni" prohlidku. Celnik se velmi mile ptal, co v UK, tak jsme vysvetlovali, ze tam Martin pracuje. Pak pry, co vezeme. Tak jsme bezelstne rekli, ze "par veci" do bytu. Pak prisel zaludnejsi dotaz, jestli mame nejaky alkohol. Na to jsme naprosto synchronne rekli ANO / NE. Tim jsme ho uz totalne zmatli. Nakoukl do kufru, kdyz videl ty kramy, tak se asi lekl a ze muzeme jet dal.
Takze jsme se nastosovali zase v dalsi fronte a to uz bylo na vlak. Vlak je dvoupatrovy, v kazdem "vagone" jede asi pet aut. Nejdriv vsichni najedou, je tam presne znacene, kolik aut tam ma byt a pred vyjetim to obchazi pracovnik s intrukcemi a auticka srovna. Pak to zaclo tak nejak zvlastne vrnet a jelo se. Trvalo to asi 45 minut, i kdyz s najizdenim a vyjizdenim dele. Byli jsme oba dost unaveni, tak jsme lehce vytuhli a probrali se ke konci cesty. Pak prisel pokyn k vyjeti a my se vykulili v Anglli.
Posledni hodina nebo kolik cesty. Odpocitavala jsem stale minuty na GPSce, ktera ukazovala aktualni cas dojezdu a kdyz uz to bylo pod deset minut, nemohla jsem se unavou dockat. A pravidelne jsem pro jistotu Martinovi pripominala, ze se tu jezdi vlevo, jak jsme zvykli z Kypru. Rada bych ted Martina znovu pochvalila, jak nas pekne zavezl. Hlavne jak to zvladl ke konci v Anglii, protoze bylo sice skoro jedenact vecer, ale kolem Londyna byl dost provoz a v Londyne jeste vic.
Suma sumarum, cesta byla velmi narocna, pro oba. Martin musel byt svezi za volantem, ja zase porad hlidala jeho svezest, takze jsem ke konci uz vubec nemohla.
A znovu nas to asi ceka na Velikonoce, az si pojedeme pro Cliffa. Letadlem si ho bohuzel privest nemuzeme, protoze na palubu smer Londyn nesmi a samotneho kargem ho posilat nechceme. Tak si alespon privezeme dalsi veci, ktere se v lednu bohuzel nevesly. Hlavne nas milovany susak. Susakova situace je tu v Anglii naprosto krizova.
Z jineho soudku
A jeste maly dodatek. Oboje rodice od nas dostali k Vanocum jako darek zajezd do Londyna.
Tento.
A z CK Rohlik uz nam dali vedet, ze v cervnu se muzeme tesit na prvni varku z Pahorku. Tak se tesime.
Pekny vecer vsem a jeste peknejsi vikend,
Janine
Fotecky
Do breznove galerie jsem pridala par fotek.
Tudy
A pokud nam v nedeli bude prat pocasi, tak pribydou dalsi. Zatim tezko rict. vcera bylo nadherne, dnes je zatazeno a nevlidno.
A postupne budu pridavat jeste do lednove trochu opozdene.
Pro zmenu tudy
A protoze mi nesla pridat videa, tak alespon tady.
Nejdriv Cliff
a pak neco z tunelu, to uz jsme vyjizdeli a vjeli na pudu zeme zaslibene :) a drzeli se VLEVO.
Tudy
A pokud nam v nedeli bude prat pocasi, tak pribydou dalsi. Zatim tezko rict. vcera bylo nadherne, dnes je zatazeno a nevlidno.
A postupne budu pridavat jeste do lednove trochu opozdene.
Pro zmenu tudy
A protoze mi nesla pridat videa, tak alespon tady.
Nejdriv Cliff
a pak neco z tunelu, to uz jsme vyjizdeli a vjeli na pudu zeme zaslibene :) a drzeli se VLEVO.
neděle 8. března 2009
Vsechno nej k MDZ
a zdravime i pany teda.
Nejdriv male vysvetleni, proc piseme tak malo. Tedy proc pise malo Martin, to vsichni vime, ale proc je toho ted tak malo i ode me. Bohuzel (bohudik?) toho neni moc noveho. Martin chodi do prace, ja si hledam praci.
Nase posledni vylety byly bud do Ikey nebo do samosky. Ale pristi vikend se nekam chystame, jen jeste nevime kam. A ten dalsi uz budeme na par dni v CR.
V pondeli jsme byli na veceri s Evou a sli jsme do thajske restaurace. Myslim, z ejsem pred vanoci psala o te indicke, jak to pekne palilo, i kdyz jsme si dali jidlo jen s jednou paprickou. Tentorkat si Eva s Martinem dali dvoupaprickove a ja nulapaprickove jidlo. Prekvpaive to moje bylo malem palivejsi nez jejich, ale nastesti to celkvoe porad palilo mene nez to indicke, tak jsme si pochutnali a prezili. Ve stredu zase jsem se pres den sesla s kamaradkou z VS a konecne jsem se dostala do Narodni knihovny (British Library), kde je to abslutne uchvatne. Prekvapilo me, ze budova je docela moderni. Takze jsem ji samozrejme na prvni pohled nepoznala. A pak jsem brouzdaly tak nejak po SOHO a okoli. Na Leicester Square, kde jsou hlavni Londynska kina, jsem zjistila, ze tam jsou take placky na zemi s obtisky slavnych hercu, tak jsem si jich par vyfotila a zvecnila se s moji milovanou Kate Winslet, tedy jejimi otisky. Fotky budou pozdeji, zatim jen jedna s Kate :)
Pokud jde o filmove okenko, tak jsme videli konecne film The Reader (s Kate - dostala za nej ted Oskara) a stejne jako jeji Revolutionary Road to bylo pekne narocne. Takze se ted tesime na premieru Marley & Me (s Jennifer Aniston) , nejen o souziti se psem. Ctu ted knizku, podle ktere to natocili a je to moc pekne. Psi povaha je castecne velmi univerzalni.
Coz mi pripomina, ze dnes jsme videli kus americkeho poradu Dog Whisperer. Je to neco jako v CR to o neposlusnych detech, tak tady chodi odbornik pomahat s neposlusnymi psy. Cliff by samozrejme nic takoveho nepotreboval, to jen tak ze zajmu. Jinak teda videli jsme tu i ten s detmi a to byla teprve sila.
A nevim, jestli jsem minule psala, ze jsem konecne objevila tvaroh! Akorat vedou jen nizkotucny. Tak ted pecu tvarohovou babovku a jsem teda zvedava. Vzdy jsem ji delala z plnotucneho z Madety. Take jsme videli i chleba, co se jmenoval German Type, tak priste vyzkousime, byl sice tvrdsi, nez jsou vsechny ty jejich, ale zase mi prisel uz tvrdy moc. Ze bude hodne hutny. Nakonec jsme si koupili nejaky orechovy. Mame jeste totiz v mrazaku kus toho od Evy.
A nesmim zapomenout na pocasi. Dnes jsem pekne cesotu z nakupu zmokli, teda pri vykladani z auta, zaclo lit, kdyz jsme vylezli ze samosky. Ale vcera i behem tydne bylo pekne, tak jsem vcera trenovali, kudy budeme chodit vencit Cliffa. Musim rict, ze na Chodove to ma teda na prochazeni zelenejsi. Ale tak snad pres leto nebude zablaceny Epping Forrest a na dlouhe prochazky budeme moci chodit tam. A pristi bydleni bude se zahradkou, takze se tam pekne vybeha.
Tak jeste jednou krasny svatek vsem zenam a dodatecne vse nej vsem nasim Miroslavum a jednomu Tomasovi.
Pa
Janine
Tady pak budou breznove fotky:
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Brezen2009?authkey=Gv1sRgCNT_zdGTmee2hwE&feat=directlink
Nejdriv male vysvetleni, proc piseme tak malo. Tedy proc pise malo Martin, to vsichni vime, ale proc je toho ted tak malo i ode me. Bohuzel (bohudik?) toho neni moc noveho. Martin chodi do prace, ja si hledam praci.
Nase posledni vylety byly bud do Ikey nebo do samosky. Ale pristi vikend se nekam chystame, jen jeste nevime kam. A ten dalsi uz budeme na par dni v CR.
V pondeli jsme byli na veceri s Evou a sli jsme do thajske restaurace. Myslim, z ejsem pred vanoci psala o te indicke, jak to pekne palilo, i kdyz jsme si dali jidlo jen s jednou paprickou. Tentorkat si Eva s Martinem dali dvoupaprickove a ja nulapaprickove jidlo. Prekvpaive to moje bylo malem palivejsi nez jejich, ale nastesti to celkvoe porad palilo mene nez to indicke, tak jsme si pochutnali a prezili. Ve stredu zase jsem se pres den sesla s kamaradkou z VS a konecne jsem se dostala do Narodni knihovny (British Library), kde je to abslutne uchvatne. Prekvapilo me, ze budova je docela moderni. Takze jsem ji samozrejme na prvni pohled nepoznala. A pak jsem brouzdaly tak nejak po SOHO a okoli. Na Leicester Square, kde jsou hlavni Londynska kina, jsem zjistila, ze tam jsou take placky na zemi s obtisky slavnych hercu, tak jsem si jich par vyfotila a zvecnila se s moji milovanou Kate Winslet, tedy jejimi otisky. Fotky budou pozdeji, zatim jen jedna s Kate :)
Pokud jde o filmove okenko, tak jsme videli konecne film The Reader (s Kate - dostala za nej ted Oskara) a stejne jako jeji Revolutionary Road to bylo pekne narocne. Takze se ted tesime na premieru Marley & Me (s Jennifer Aniston) , nejen o souziti se psem. Ctu ted knizku, podle ktere to natocili a je to moc pekne. Psi povaha je castecne velmi univerzalni.
Coz mi pripomina, ze dnes jsme videli kus americkeho poradu Dog Whisperer. Je to neco jako v CR to o neposlusnych detech, tak tady chodi odbornik pomahat s neposlusnymi psy. Cliff by samozrejme nic takoveho nepotreboval, to jen tak ze zajmu. Jinak teda videli jsme tu i ten s detmi a to byla teprve sila.
A nevim, jestli jsem minule psala, ze jsem konecne objevila tvaroh! Akorat vedou jen nizkotucny. Tak ted pecu tvarohovou babovku a jsem teda zvedava. Vzdy jsem ji delala z plnotucneho z Madety. Take jsme videli i chleba, co se jmenoval German Type, tak priste vyzkousime, byl sice tvrdsi, nez jsou vsechny ty jejich, ale zase mi prisel uz tvrdy moc. Ze bude hodne hutny. Nakonec jsme si koupili nejaky orechovy. Mame jeste totiz v mrazaku kus toho od Evy.
A nesmim zapomenout na pocasi. Dnes jsem pekne cesotu z nakupu zmokli, teda pri vykladani z auta, zaclo lit, kdyz jsme vylezli ze samosky. Ale vcera i behem tydne bylo pekne, tak jsem vcera trenovali, kudy budeme chodit vencit Cliffa. Musim rict, ze na Chodove to ma teda na prochazeni zelenejsi. Ale tak snad pres leto nebude zablaceny Epping Forrest a na dlouhe prochazky budeme moci chodit tam. A pristi bydleni bude se zahradkou, takze se tam pekne vybeha.
Tak jeste jednou krasny svatek vsem zenam a dodatecne vse nej vsem nasim Miroslavum a jednomu Tomasovi.
Pa
Janine
Tady pak budou breznove fotky:
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Brezen2009?authkey=Gv1sRgCNT_zdGTmee2hwE&feat=directlink
úterý 17. února 2009
Navstevnici
Kuk vsem,
posledni dobou jsem nemela moc casu psat a Martin ho mel jeste mene.
Takze co je noveho. Prvni vikend po prijezdu jsme se chystali na nejake ty nakupy zbytku veci do bytu, ale Martina bolela zada, tak jsme to odlozili. Minule pondeli si tak povidam s Evou (na svatbe vam prodavala losy do tomboly) a protoze mela volno, tak jsme vymyslely, ze by na par dni prijela. takze jsme od stredy do nedele meli velmi milou navstevu. Dovezla nejen sebe, ale i hodnotne dary jako napriklad pul kila cokolady a CHLEBA!
Jako nejvtipnejsi cast pobytu bychom asi oznacili patek odpoledne, spis vecer. Tesili jsme si, jak si udelame pekny fondue vecer, kdyz uz jsme si ten nas masovy zazrak sem dovezli. Martin sice bystre odhalil, ze asi nemame gel na topeni, ale naivne jsme se domnivali, ze ho proste nekde koupime. Takze jsme v patek vecer s Evou litaly po Oxford street, kdyz uz jsem fakt chtely dom, a ptaly se na gel. Tak nebyl. Vzdy rekli, ze bud vubec nevedou nebo sice vedou, ale uz nekolik tydnu nebo mesicu neni. Takze misto fondue byla panev a gel si budeme muset koupit pres net.
Mnohem zabavnejsi byl sobotni vylet. Vytahli jsme auto a jeli k mori. Nasim cilem bylo mestecko Southend on Sea a trvalo nam to asi 45 minut. Prekvapive byl docela provoz. Viditelne to je oblibena destinace. Meli jsme krasne pocasi, prosli jsme se po nejdelsim odpocinkovem mole na svete a uzivali si slunicka a morskeho vzduchu. Na obidku v mistni taverne Martin konecne ochutnal Fish & Chips. Cestou zpatky jsme se zajeli podivat na nedaleky ostruvek Two Tree Island, kde jsme nasli dokonale misto pro Cliffa. Viditelne hojne uzivane pejskari v okoli. Na mole jsou totiz psi zakazani :(
A v nedeli nas Eva bohuzel opustila. Fotky si mzuete prohlidnout pekne v unorove galerii.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Unor2009?authkey=TgFJMWO84hY#
A ted uz je zase pracovni tyden, jak brouzdam po inzeratech a hledma praci, Martin do ni chodi. Pocasi je pekne, nad nulou, ted treba deset stupnu. pres den docela sviti slunicko. Prselo naposledy ve ctvrtek vecer, kdyz jsme se s Evou vydaly do kina (k tomu byla jeste priserna zima). Nastesti to mame jen kousek. A tak predevsim damam muzu doporucit moc pekny film He's just not that into you s Jennifer Aniston a dalsimi. A nevim, jak kina ve meste, ale u nas zacina vzdy presne pul hodinu po ohlasenem zacatku. Takze kdyz se jde na film od 17:00, tak v 17:10 zacnou reklamy, v 17:20 upoutavky a v 17:30 film. Mistni uz to maji dost zmakle, takze my, kteri tam jsme na takovy film v 16:50-55, jsme prvni pul hodinu v sale vzdy sami :)
A snad budu mit zitra dost casu a sily v ruce a popisu konecne nasi dobrodruznou vyrpavu z CR do UK :)
Mejte se, smejte se,
Janine
PS: Tak vsechny fotky konecne doplnene a dostatecne popsane.
posledni dobou jsem nemela moc casu psat a Martin ho mel jeste mene.
Takze co je noveho. Prvni vikend po prijezdu jsme se chystali na nejake ty nakupy zbytku veci do bytu, ale Martina bolela zada, tak jsme to odlozili. Minule pondeli si tak povidam s Evou (na svatbe vam prodavala losy do tomboly) a protoze mela volno, tak jsme vymyslely, ze by na par dni prijela. takze jsme od stredy do nedele meli velmi milou navstevu. Dovezla nejen sebe, ale i hodnotne dary jako napriklad pul kila cokolady a CHLEBA!
Jako nejvtipnejsi cast pobytu bychom asi oznacili patek odpoledne, spis vecer. Tesili jsme si, jak si udelame pekny fondue vecer, kdyz uz jsme si ten nas masovy zazrak sem dovezli. Martin sice bystre odhalil, ze asi nemame gel na topeni, ale naivne jsme se domnivali, ze ho proste nekde koupime. Takze jsme v patek vecer s Evou litaly po Oxford street, kdyz uz jsem fakt chtely dom, a ptaly se na gel. Tak nebyl. Vzdy rekli, ze bud vubec nevedou nebo sice vedou, ale uz nekolik tydnu nebo mesicu neni. Takze misto fondue byla panev a gel si budeme muset koupit pres net.
Mnohem zabavnejsi byl sobotni vylet. Vytahli jsme auto a jeli k mori. Nasim cilem bylo mestecko Southend on Sea a trvalo nam to asi 45 minut. Prekvapive byl docela provoz. Viditelne to je oblibena destinace. Meli jsme krasne pocasi, prosli jsme se po nejdelsim odpocinkovem mole na svete a uzivali si slunicka a morskeho vzduchu. Na obidku v mistni taverne Martin konecne ochutnal Fish & Chips. Cestou zpatky jsme se zajeli podivat na nedaleky ostruvek Two Tree Island, kde jsme nasli dokonale misto pro Cliffa. Viditelne hojne uzivane pejskari v okoli. Na mole jsou totiz psi zakazani :(
A v nedeli nas Eva bohuzel opustila. Fotky si mzuete prohlidnout pekne v unorove galerii.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/Unor2009?authkey=TgFJMWO84hY#
A ted uz je zase pracovni tyden, jak brouzdam po inzeratech a hledma praci, Martin do ni chodi. Pocasi je pekne, nad nulou, ted treba deset stupnu. pres den docela sviti slunicko. Prselo naposledy ve ctvrtek vecer, kdyz jsme se s Evou vydaly do kina (k tomu byla jeste priserna zima). Nastesti to mame jen kousek. A tak predevsim damam muzu doporucit moc pekny film He's just not that into you s Jennifer Aniston a dalsimi. A nevim, jak kina ve meste, ale u nas zacina vzdy presne pul hodinu po ohlasenem zacatku. Takze kdyz se jde na film od 17:00, tak v 17:10 zacnou reklamy, v 17:20 upoutavky a v 17:30 film. Mistni uz to maji dost zmakle, takze my, kteri tam jsme na takovy film v 16:50-55, jsme prvni pul hodinu v sale vzdy sami :)
A snad budu mit zitra dost casu a sily v ruce a popisu konecne nasi dobrodruznou vyrpavu z CR do UK :)
Mejte se, smejte se,
Janine
PS: Tak vsechny fotky konecne doplnene a dostatecne popsane.
pondělí 2. února 2009
Zapadli snehem
Tak nez se dostanu k tomu, abych poradne vylicila nasi cestu, musim zacit tim, ze jsem moc rada, ze jsme jeli v sobotu, protoze v nedeli by to bylo horsi a dnes bychom asi ani nedojeli.
V noci nasnezilo vic jak deset cisel a je tu z toho kalamita. Martin nesel do prace, protoze busy nejezdi vubec a metro napul. Na letistich take chaos, bud jsou uplne zavrena, nebo maji lety priserne zpozdeni.
Lide si tu neumi ani spravne odhrabat auta, vsichni jezdi s haldou snehu na strese. A spis teda nejezdi. Nebo jeden jel a mel pustene blikacky. Tak snad to brzy polevi.
Pro ilustraci pridavam par fotek. Pry 18 let tu tak nesnezilo.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/LondynLeden2009?authkey=6cagEh6TX5w&feat=directlink
V noci nasnezilo vic jak deset cisel a je tu z toho kalamita. Martin nesel do prace, protoze busy nejezdi vubec a metro napul. Na letistich take chaos, bud jsou uplne zavrena, nebo maji lety priserne zpozdeni.
Lide si tu neumi ani spravne odhrabat auta, vsichni jezdi s haldou snehu na strese. A spis teda nejezdi. Nebo jeden jel a mel pustene blikacky. Tak snad to brzy polevi.
Pro ilustraci pridavam par fotek. Pry 18 let tu tak nesnezilo.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/LondynLeden2009?authkey=6cagEh6TX5w&feat=directlink
neděle 1. února 2009
kuk
Ahoj mami a tati,
dojeli jsme dobre. Mame se dobre. Vari nam dobre. Pocasi je dobre. Mejte se dobre, z tabora zdravi ...
Neuveritelne se stalo skutkem. Rano jsme vyjeli z CR a asi pred hodinou dorazili do Londyna.
Podrobnosti priste, jsme uplne mrtvi. Jsme radi, ze jsme doma a jdeme padnout za neci vlast.
Janine
dojeli jsme dobre. Mame se dobre. Vari nam dobre. Pocasi je dobre. Mejte se dobre, z tabora zdravi ...
Neuveritelne se stalo skutkem. Rano jsme vyjeli z CR a asi pred hodinou dorazili do Londyna.
Podrobnosti priste, jsme uplne mrtvi. Jsme radi, ze jsme doma a jdeme padnout za neci vlast.
Janine
pátek 30. ledna 2009
Majitelka GaRaze
Tak nakonec, jak je mym dobrym zvykem, bylo vse jinak a statnicovala jsem az vcera. Ale povedlo se, diplomka obhajena a ten muj celkovy vystup take uznali za hodny absolventa katedry anglickeho jazyak a literatury, takze jsem vcera asi doopravdy dostudovala.
A protoze nejsem zrovna fanynka oblibeneho "Ty uz jsi megera, jo?", rozhodla jsem se sirit mnohem krasnejsi titul, jak mi kdysi rekla Magda, a jsem radeji Majitelkou GaRaze. Zni to mnohem lepe.
Musim rict, ze bez pomoci rodicu a Martina ( a vsech tech, co mi fandili, radili a poskytovlai materialy) bych to nikdy nedodelala. Takze jim i tout cestou dekuji.
Pokud jde o vase oblibene Rohliky, muzete se brzy tesit na dalsi pokracovani. Ted se balime a v sobotu se chystame autem zpatky do Londyna. Tak snad nam bude prat pocasi.
A protoze rodice a Martin enchteli cekat na promoci, uz vcera me zahrnuli spoustou daru, z kterych by vas mohl zaujmout muj novy, maly, co?
Fotaaaaaaaaaaaaaaak. A je ruzovy presne tak, jak jsem vzdy chtela (a jeste i foti!).
Takze bude mnohem vice fotek z nasich toulek Londynem. Jen co na to budu mit cas.
Mejte se, smejte se,
janine
A protoze nejsem zrovna fanynka oblibeneho "Ty uz jsi megera, jo?", rozhodla jsem se sirit mnohem krasnejsi titul, jak mi kdysi rekla Magda, a jsem radeji Majitelkou GaRaze. Zni to mnohem lepe.
Musim rict, ze bez pomoci rodicu a Martina ( a vsech tech, co mi fandili, radili a poskytovlai materialy) bych to nikdy nedodelala. Takze jim i tout cestou dekuji.
Pokud jde o vase oblibene Rohliky, muzete se brzy tesit na dalsi pokracovani. Ted se balime a v sobotu se chystame autem zpatky do Londyna. Tak snad nam bude prat pocasi.
A protoze rodice a Martin enchteli cekat na promoci, uz vcera me zahrnuli spoustou daru, z kterych by vas mohl zaujmout muj novy, maly, co?
Fotaaaaaaaaaaaaaaak. A je ruzovy presne tak, jak jsem vzdy chtela (a jeste i foti!).
Takze bude mnohem vice fotek z nasich toulek Londynem. Jen co na to budu mit cas.
Mejte se, smejte se,
janine
pondělí 19. ledna 2009
Cesko-anglicke novinky
Po delsi dobe zdravim. Protoze od Martina se niceho nedockate, tak neco malo ode me.
Zacnu tim, ze se mi zase zhorsila ruka, takze opravdu kratce.
6/1 a 8/1 jsem psala ty priserne statnicove pisemky. Dnes konecne byly vysledky a nejakym zazrakem jsme prosla k ustnim. Hodina H je dvanacta, v patek 23/1. Ceka me obhajoba me uzasne diplomove prace a ustni z angl. literatury, amer. literatury, cele didaktiky a cele lingvistiky.
Martin prileti ve stredu 28/1 vecer a v sobotu rano pojedeme autem do Londyna.
Takze se vsem omlouvame, ale stihame se videt jen s rodici. Priste to bude delsi a urcite vcas neco naplanujeme. Urcite to neni naposledy, co tu budeme, tak nezoufejte.
Mejte se, smejte se,
Janine
Zacnu tim, ze se mi zase zhorsila ruka, takze opravdu kratce.
6/1 a 8/1 jsem psala ty priserne statnicove pisemky. Dnes konecne byly vysledky a nejakym zazrakem jsme prosla k ustnim. Hodina H je dvanacta, v patek 23/1. Ceka me obhajoba me uzasne diplomove prace a ustni z angl. literatury, amer. literatury, cele didaktiky a cele lingvistiky.
Martin prileti ve stredu 28/1 vecer a v sobotu rano pojedeme autem do Londyna.
Takze se vsem omlouvame, ale stihame se videt jen s rodici. Priste to bude delsi a urcite vcas neco naplanujeme. Urcite to neni naposledy, co tu budeme, tak nezoufejte.
Mejte se, smejte se,
Janine
úterý 6. ledna 2009
pátek 2. ledna 2009
Kuk z CR
Martin nejak zapmnela napsat, ze jsem doletela v poradku, v letadle neomdlela, do hlavy se neprastila.
Na letisti me krome rodicu cekal i Cliff a vitani to bylo velmi vrele.
A vecer jsem pak po mesici a pul mela konecne cesky chleba, to me potesilo dost. A jeste tu mam spoustu cukrovi.
A samozrejme jsem mela pri vazeni kufru nadvahu, ale tentokrat za to mohlo nejvic uceni a darky. I kdyz pan byl hodny, napsal mi na zaplaceni jen tri kila, misto peti, coz by byl byval klidne mohl.
A vic nekdy jindy. A jelikoz je to tu u Rohliku v Anglii, tak ted musi psat ten zbyly Rohlik nejake pojmy, dojmy.
Pa vsem,
Janine
Na letisti me krome rodicu cekal i Cliff a vitani to bylo velmi vrele.
A vecer jsem pak po mesici a pul mela konecne cesky chleba, to me potesilo dost. A jeste tu mam spoustu cukrovi.
A samozrejme jsem mela pri vazeni kufru nadvahu, ale tentokrat za to mohlo nejvic uceni a darky. I kdyz pan byl hodny, napsal mi na zaplaceni jen tri kila, misto peti, coz by byl byval klidne mohl.
A vic nekdy jindy. A jelikoz je to tu u Rohliku v Anglii, tak ted musi psat ten zbyly Rohlik nejake pojmy, dojmy.
Pa vsem,
Janine
čtvrtek 1. ledna 2009
Bon Voyage
Sice se to tvari, ze je to prispevek od Martina, ale pisu ja prihlasena pod nim.
Tak uz mam sbaleno, kufr od Kamci neni ani uplne plny, zato prirucni se prohyba pod vahou uceni a to mam jeste dalsich sest kilo v kufru a dalsich sest jsem tu nechala.
Za chvilku vyrazime na metro, cesta na letiste bude dobrodruzna. Kdyz jsme si nechali poslat nabidku na taxik, tak nas malem omylo, takze pekne metrem a vlakem z Viktorky. Tak snad to dobre pojede, na nasi cervene hlasili zpozdeni kvuli osobe v kolejisti.
K obedu jsme meli pekne uzene s cockou, tak jsme snad letos ty ceske tradice trochu uchovali. V penezence uz nosim supinku a vubec.
Vcerejsi Silvestr jsme moc neprozivali, prekvapive jsme nakonec byli jeste vzhuru na pulnoc, tak jsme koukali na ohnostroje a Martin zahledl nasi lisku, jak si to metla nekam se schovat asi. Ale meli jsme ruzne chlebicky, dzusiky, akorat na pripitek sampickem jsme se nejak vykaslali, by nas asi ta lahve dohromady polozila.
Mejte se vsichni krasne a s nekterymi z vas velmi brzy nashledanou,
Janine
Tak uz mam sbaleno, kufr od Kamci neni ani uplne plny, zato prirucni se prohyba pod vahou uceni a to mam jeste dalsich sest kilo v kufru a dalsich sest jsem tu nechala.
Za chvilku vyrazime na metro, cesta na letiste bude dobrodruzna. Kdyz jsme si nechali poslat nabidku na taxik, tak nas malem omylo, takze pekne metrem a vlakem z Viktorky. Tak snad to dobre pojede, na nasi cervene hlasili zpozdeni kvuli osobe v kolejisti.
K obedu jsme meli pekne uzene s cockou, tak jsme snad letos ty ceske tradice trochu uchovali. V penezence uz nosim supinku a vubec.
Vcerejsi Silvestr jsme moc neprozivali, prekvapive jsme nakonec byli jeste vzhuru na pulnoc, tak jsme koukali na ohnostroje a Martin zahledl nasi lisku, jak si to metla nekam se schovat asi. Ale meli jsme ruzne chlebicky, dzusiky, akorat na pripitek sampickem jsme se nejak vykaslali, by nas asi ta lahve dohromady polozila.
Mejte se vsichni krasne a s nekterymi z vas velmi brzy nashledanou,
Janine
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
