Kuk

Prave jsem s hruzou zjistila, ze posledni zaznam mame z ledna.

Tak se tedy omlouvame, ze jsme tak nesdilni, ale nejak nejdriv nebylo co a pak nebylo kdy. Tak nejake novinky, bude to trosku prehazene, jak si zrovna vzpomenu.

Od nedele jsme teta a strejda a Kamce a Tomasovi blahoprejme k jejich Sofii.

Prvni dva tydny budeme v CR, jak asi uz vetsinou vite, takze se na nas muzete tesit. My uz se tesime moc. Na vas, na cestu ani tolik ne.

Predevsim k Martinove radosti mame konecne auto. Fotky zde. Nevzhlednou deku ignorujte, zatim jsme nic lepsiho nevymysleli, jak chranit kuzi pred CLiffovymi tlapkami.

Pokud vas zajimaji nejake odborne a technicke parametry, tak:

1. Je stribrne
2. Je velke, i kufr
3. Je to kombik
4. Mame klimosku i stresni okno
5. Kaslik u spolujezdce je maly a nechladi
6. Je nekolik let stare
7. Automat
8. To super drzatko na piti, co mela Laguna, to nema
9. Volant je tu vpravo
10. SPZtka vzadu je zluta.

Pokud toto nejsou ty technicke parametry, ktere vas zajimaji, tak mate smulu, protoze, bohuzel pro vas, to pisu ja a ne Martin :)

Martin je teda z auti nadseny, ja uz jsem tot ake ridila, ale samozrejme se bojim. I kdyz i ja poznam, ze se to krasne rozjizdi a automat jsem si oblibila uz na Kypru a vic nez trochu ho tu ocenuji. Predstava, ze pri te vsi hruze se jeste snazim radit levou rukou, me desi. Jinak tedy i ja poznam, ze to je neskutecne tichounke.

A diky tomu, ze mame uz auti, tak muzeme v kvetnu prifrcet vsichni tri. Cliff se obzvlaste tesi, protoze uz se nemuze dockat, jak bude odlozeny u babicky, ktera ho bude vykrmovat. Takze ten je asi nejnadsenejsi z celeho vyletu.

Minuly tyden jsme se tesili na navstevu, protoze k nam mely prijet Eva s Amalkou. Bohuzel mely letet zrovna ve ctvrtek, takze z toho seslo kvuli te hloupe sopce. A to jsme se na kocicku tak tesili, sehnali autosedacku, plinky koupili, zjistili, ze v Anglii neexistuje kojenecka voda (vsude na me koukali jak na blazna, kdyz jsem se ji domahala), a celkove to tu zajistili pro mimi. Nastesti nase snahy neprijdou vnivec a modlime se k bozstvum sopek, at v cervnu nic nesopti.

A jsem ted radi, ze uz mame davno koupene listky do tunelu, protoze jinak by ted asi byly pekne mastne. A take ze jedeme autem a neletime, protoze pri nasi smule by letiste byla zavrena na celou dobu naseho pobytu v CR.

Takze teta/strejda jsme rekli, auto jsme take rekli. Tak ejste ze od dubna pracuji. Ucim na jedne college v Londyne, takova obycejna VS pro cizince, konkretne Indy. Je to skola financi a managmentu a nez nastoupi na ten halvni kurs, musi prijit anglictinou. No je to ocistec. Studenti mili, ale anglictina hrozna, maji bohuzel uz zazitych hodne chyb a z gramatiky si nic nedelaji. Je to vzdy trimesicni kurz, zitra je posledni den a az se vratime, mela bych pokracovat s mymi skupinami. Tak uvidime. Je to docela rehole, protoze ucime od 9:30 do 17:45 a vzdy dva dny v kuse tu samou tridu. Takze anrocne pro nas i pro studenty. Nemluve pak o pripravach doma ci ted opravovani pisemek. S tim mi nastesti pomaha Martin, takze pak nad temi vytvory nevericne kroutime hlavou oba dva.

Dalsi novinka je muj uzasny novy telefon aka pinkberry, viz foto.

A protoze jsme ted kazdy den oba v praci a CLiff tu je moc dlouho sam, tak mame pani, co nam ho chodi pres den vencit, aby tolik netrpel.

Pred par tydny jsem jako prvni jizdu mela cestu do naseho oblibeneho Southendu, vsichni jsme prezili a Cliff prvne videl more. Ale vubec ho nezajimalo, zato dve bisonky, ktere jsme potkali na promenade, ho upoutaly vic nez dost.

Dalsi fotky z poslednich mesicu - budu tam prubezne pridavat dalsi z tohoto roku.

Tak to by asi pro dnesek stacilo, mejte se vsichni krasne a tesime se brzy na videnou.

pa,

Janine