Tak jen hlasime, ze jsme prestehovani. Nechapu, kde jsme za ty dva tydny tak namnozili ty veci. Fotodokumentaci dodam pozdeji, ted se zabydlujeme a vybalujeme.
Martin nam sel pro vodu a ja nam vcera jako prekvapeni koupila suroviny (a hlavne par kousku nadobi) na kypersky vecer, takze menu bude nasledujici - halloumi, sunka, tarama, tzatziki, salat a k tomu vsemu pitta.
Po nasich smutnych zkusenostech jsme se nejvice obavali topeni, ale tak snad to nezakrikneme, kdyz rekneme, ze topeni topi, sterace stiraji a ostrikovace ostrikuji.
Tak dobrou noc vsem. Jsem zvedava, co se nam bude zdat. Prvni sen na novem msite ma byt pry nejak dulezity. Jenze Martin si nikdy sny nepamatuje, takze to holt budu muset vypovedet za nas oba.
Janine
čtvrtek 4. prosince 2008
středa 3. prosince 2008
Uz se to blizi
Tak dneska nam pekne uklidili byt, po predchozich najemnicich nebylo vylozene uklizeno docista do cista. Jak nemaji ve zvyku se tu zouvat, tak kobere v loznicich byly priserne a ostatni podlahy teda jsou take docela pouzivane.
Mame uz koupene i deky, takze pokud nam zitra napisou od tech jakoze taxiku, ze nas zitra vecer prevezou, tak se prestehujeme zitra ve ctvrtek. Tak se tesime.
Dnes jsem stravial skoro cely den bud v byte nebo po okoli ruznym zarizovanim a libi se mi tam cim dal vice. A je fakt dokonale, jak clovek bydli u metra. Busy jsou rano desne narvane. Jela jsem dnes na pul devatou z firemniho bytu do naseho bytu a na zastavce jsem cekala pres ctvrt hodiny, busy sice jezdily, ale byly narvane a ani nezastavily. Nebo zastavily, ale neotevrely predni dvere, kterymi se nastupuje. Jen prostredni na vystup. Takze je asi vic jak dobre, ze Martin do prace busem nemusi. I kdyz cervene metro je odpoledne a vecer smerem k nam take priserne narvane. Az se bude vracet. Ale nastesti vetsina vystupuje po par stanicich, co jsme tak zatim vypozorovali.
Dnes jsem i udelala hezci fotky fotakem, ale bojim se je nahravat, protoze vcera po pripojeni mobilu uz notas uplne klekl a mysleli jsme, ze bude muset na reklamaci. Martin to pak v praci enjak rozchodil a usoudil, ze to dela DVDromka, tak ji odinstaloval a uz to zase jde. Takze kdyz se par dni neozveme na netu, znamena to, ze se to zase poto a nejde to. Nevim, proc mame vseobecne takovou smulu. Jelikoz asi nebudeme ted hned mit telku, znamena to, ze Vanoce budeme mit dost mozna bez pohadek (a to jsme si jich asi 15 privezli), protoze si je nebudeme mit kde prehrat.
A nesmim zapomenout na pocasi - dnes bylo docela prijemne, sice zima, ale zadny dest, to vzdy potesi. Zato vcera jsem dost zmokla.Protoze dopoledne samozrejme svitilo, ale jak jsem pak vyrazila zarizovat, tak zaclo poprchavat a cestou domu uz regulerne lilo.
Prejeme vsem pekny uz skoro konec pracovniho tydne a snad uz pristi nebo prespristi zapis bude z noveho bydleni, tedy naseho bydleni,
Janine
Mame uz koupene i deky, takze pokud nam zitra napisou od tech jakoze taxiku, ze nas zitra vecer prevezou, tak se prestehujeme zitra ve ctvrtek. Tak se tesime.
Dnes jsem stravial skoro cely den bud v byte nebo po okoli ruznym zarizovanim a libi se mi tam cim dal vice. A je fakt dokonale, jak clovek bydli u metra. Busy jsou rano desne narvane. Jela jsem dnes na pul devatou z firemniho bytu do naseho bytu a na zastavce jsem cekala pres ctvrt hodiny, busy sice jezdily, ale byly narvane a ani nezastavily. Nebo zastavily, ale neotevrely predni dvere, kterymi se nastupuje. Jen prostredni na vystup. Takze je asi vic jak dobre, ze Martin do prace busem nemusi. I kdyz cervene metro je odpoledne a vecer smerem k nam take priserne narvane. Az se bude vracet. Ale nastesti vetsina vystupuje po par stanicich, co jsme tak zatim vypozorovali.
Dnes jsem i udelala hezci fotky fotakem, ale bojim se je nahravat, protoze vcera po pripojeni mobilu uz notas uplne klekl a mysleli jsme, ze bude muset na reklamaci. Martin to pak v praci enjak rozchodil a usoudil, ze to dela DVDromka, tak ji odinstaloval a uz to zase jde. Takze kdyz se par dni neozveme na netu, znamena to, ze se to zase poto a nejde to. Nevim, proc mame vseobecne takovou smulu. Jelikoz asi nebudeme ted hned mit telku, znamena to, ze Vanoce budeme mit dost mozna bez pohadek (a to jsme si jich asi 15 privezli), protoze si je nebudeme mit kde prehrat.
A nesmim zapomenout na pocasi - dnes bylo docela prijemne, sice zima, ale zadny dest, to vzdy potesi. Zato vcera jsem dost zmokla.Protoze dopoledne samozrejme svitilo, ale jak jsem pak vyrazila zarizovat, tak zaclo poprchavat a cestou domu uz regulerne lilo.
Prejeme vsem pekny uz skoro konec pracovniho tydne a snad uz pristi nebo prespristi zapis bude z noveho bydleni, tedy naseho bydleni,
Janine
úterý 2. prosince 2008
Prvni fotky
Tak slibene fotky jsou tu. Omlouvam se za kvalitu, fotakem budou priste. Je to jen par kousku a v nezabydlenem stavu.
Tak byt je v asi dva roky starem novem komplexu. Na metro je to asi minutu, i kdyz od dveri bytu asi dve. A dum se nachazi v klidne ulici, ale hne du takove hlavni mistni tridy. A mame to kousek na nakup jidla, do drogerky a takove ty hlavni veci. A knihovna je tak sedm minut pesky nebo tam mozna jede i bus. Kino je tak pet minut pesky. Jinak M&S a Sainsbury's jsou opravdu za rohem, tak dve minuty. Je to v klidne ulici. Je to cele oplocene, branka je na cisleny kod, tak by tam nemeli chodit cizi lide. Je to nekolik domu u sebe. My jsme v tom jednom z nich. K bytu patri garaz na jedno auto.
Jsme ve druhem patre bez vytahu. Na patre jsou jen dva byty. Byt ma malou predsinku, no rikejme tomu spis zadveri, proste za dvermi jsou po metru jeste druhe dvere :)
A celkem mame teda kuchyni, obyvak, nasi loznici s koupelnou s WC, druhou loznici a jeste zvlast koupelnu WC. V nasi koupelne je sprchovy kout, v hlavne vana. Takze muzeme byt spokojeni oba. Martin ma radeji kouty, ja vany.
Ceka nas dost zarizovani a nakup ruznuch funkcnich malickosti, ale do Vanoc to urcite bude pekne a zabydlene.
Fotky z fotaku budou hezci, ty z mobilu jsou takove spinave. Ve skutecnosti to vypada lepe.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/BytPrvniFotky?authkey=kqjkwjfMEVE#
Tak byt je v asi dva roky starem novem komplexu. Na metro je to asi minutu, i kdyz od dveri bytu asi dve. A dum se nachazi v klidne ulici, ale hne du takove hlavni mistni tridy. A mame to kousek na nakup jidla, do drogerky a takove ty hlavni veci. A knihovna je tak sedm minut pesky nebo tam mozna jede i bus. Kino je tak pet minut pesky. Jinak M&S a Sainsbury's jsou opravdu za rohem, tak dve minuty. Je to v klidne ulici. Je to cele oplocene, branka je na cisleny kod, tak by tam nemeli chodit cizi lide. Je to nekolik domu u sebe. My jsme v tom jednom z nich. K bytu patri garaz na jedno auto.
Jsme ve druhem patre bez vytahu. Na patre jsou jen dva byty. Byt ma malou predsinku, no rikejme tomu spis zadveri, proste za dvermi jsou po metru jeste druhe dvere :)
A celkem mame teda kuchyni, obyvak, nasi loznici s koupelnou s WC, druhou loznici a jeste zvlast koupelnu WC. V nasi koupelne je sprchovy kout, v hlavne vana. Takze muzeme byt spokojeni oba. Martin ma radeji kouty, ja vany.
Ceka nas dost zarizovani a nakup ruznuch funkcnich malickosti, ale do Vanoc to urcite bude pekne a zabydlene.
Fotky z fotaku budou hezci, ty z mobilu jsou takove spinave. Ve skutecnosti to vypada lepe.
http://picasaweb.google.co.uk/JanineKel/BytPrvniFotky?authkey=kqjkwjfMEVE#
pondělí 1. prosince 2008
Tak mame klice
Vratili jsme se pred chvili ze South Woodfordu, kde teda budeme bydlet. Jsme dost unaveni a musime jeste vymyslet spoustu veci, co vse je treba koupit a jak zaridit.
V kazdem pripade zitra se asi sunout nebudeme, videla bych to na stredu vecer.
Vic napisu zitra. Adresu dodame pozdeji.
Jinak tedy je to hned kousek od metra, zastavka South Woodford, je to na cervene (Central Line) na vychode, zona 4.
Budeme si muset koupit nejaky konferencni stolek a neco pod televizi, ale jinak nam na nejakou dobu vystaci nabytek, co tam je.
A do kuchyne konvici, casem mikrovlnku. A pak uvidime. A nadobi samozrejme a deky a tak.
Tak ja se loucim, na BBC mi bezi spionazni serial Spooks a je to tam desne napinave.
Zitra se teste na par prisernych fotek z mobilu naseho bytu a podrobnejsi popis,
Janine
V kazdem pripade zitra se asi sunout nebudeme, videla bych to na stredu vecer.
Vic napisu zitra. Adresu dodame pozdeji.
Jinak tedy je to hned kousek od metra, zastavka South Woodford, je to na cervene (Central Line) na vychode, zona 4.
Budeme si muset koupit nejaky konferencni stolek a neco pod televizi, ale jinak nam na nejakou dobu vystaci nabytek, co tam je.
A do kuchyne konvici, casem mikrovlnku. A pak uvidime. A nadobi samozrejme a deky a tak.
Tak ja se loucim, na BBC mi bezi spionazni serial Spooks a je to tam desne napinave.
Zitra se teste na par prisernych fotek z mobilu naseho bytu a podrobnejsi popis,
Janine
Nova udelatka
Jeste jsem pridala nove funkce, takze dole si muzete pridat nas blog do RSS a nahore zase je takove aktualni okenko, co se zrovna deje nebo brzy dit bude.
A ja za chvili utikam za Martinem do prace a pojedeme si pro klice.
A ja za chvili utikam za Martinem do prace a pojedeme si pro klice.
Nas prijezd
Tak trosku zpetne jeste vylicim, jak jsme sem vubec dorazili a jak vse probihalo. Neprobihalo to vylozene ruzove, tak jsem si to nechavala na pozdeji.
Leteli jsme 17/11, takze zatimco si vsichni prispavali, protoze byl u nas statni svatek, my se dobalovali. To bylo lehce dramaticke, protoze kufry jsme vazili vecer a vypadalo to dobre, pak sjem pridala par veci a kazdy mel o alepson pet kilo vice. Ale tak vsechny jsme nejak zavreli a nasi nas zavezli na letiste. Nekteri z nas trosku proslzeli louceni.
Pak jsme si na letisti pockali, az nas pusti do letadla, leteli jsme s British Airways a vybrali si mista u nouzoveho vychodu, aby mel Martin dost mista na nohy, protoze ta rada byva vzdy sirsi. Tenhle typ letadla mel primo celou radu prazdnou, takze jsme nohama nedosahli na ty pred nami, ani kdyz jsme je uplne natahli. A v rade pred nami bylo sedadlo u okynka v protismeru a tam pri vzletu sedle letusak. Ja si hodinu pred cestou dala kinedryl, aby me uspal, protoze spatne snasim letani, hlavni pristavani a vzlet, kdy me priserne boli usi. Pristani vetsinou probrecim bolesti. Takze jsem vzletli, chvili na to nas nakrmili a Martin si cetl, ja usnula.
Pak jsem se probudila a bylo mi vice nez trochu nevolno od zaludku a vydala jsem se smer toalety, ze se oplachnu. To se mi zaclo delat nejak hur, az jsem si z toho sedla v posledni rade a bylo mi cim dal hur.
...
A pak uz si jen pamatuji, jak lezim v ulicce a nade mnou tri letusky. Meztim sel nejak letusak pro Martina. Nikdo nevidel, co se presne stalo, ale asi jsem se vydala na zachod a omdlela. Pritom jsem se velmi inteligentne zvladla prastit do hlavy. Nad leve ucho, coz nechapu, kdyz jsem padala dozadu. Ale jsem zkratka sikovna a kdo se mnou nekdy nekam jel, ze urcite nedivi. Muzeme byt radi, ze to letadlo nespadlo, kdyz vezmeme v uvahu, co vsechno uz se stalo, kdyz jsem nekam jela (rozbita lod na Temzi, stromy, co spadly na vlak, kde jsem byla atd. atd.). Dostala jsem kyslik a postupne se mi zaclo delat lepe. Cele tohle se stalo pul hodiny pred pristanim.
Nabizeli mi vozicek, ale rekla jsem si, ze mi je lepe, ze ten kousek ujdu. No, byl to vetsi kousek, ale usla jsem ho. Jelikoz mi bylo celkvoe spatne, tak pristavani a usi probehlo kupodivu ok. Mampouceni, musim to prebit nejakou vetsi bolesti. Cestou ke kufrum jsem si chtela odskocit, ale Martin rikal, ze spechame (cekal na nas objednany taxik), ze si dojdu u kufru. Takze kdyz cekal s vozikem na kufry, sla jsem k cedulce WC. Bohuzel cedule nesdeloala, ze WC je v tech dverich, nad kterymi visela. Takze jsem sla po sipkach a prislo mi, ze jsem prosla cele letiste. Protoze zachody byly az uplne na konci te velke haly, kde se ceka na kufry a prislo mi, ze jsem tam sla snad pet minut. A pak zpatky.
S taxikem jsme se nasli a cekal nas nastesti Sharan, takze kufry, prirucni i my dva jsme se vesli. A jeli jsme k Martinovi do prace pro klice. Pan rikal, ze to bude trvat tak hodinu. Mne bylo stale tak vselijak a premyslela jsem, kde budu hledat doktora a jak se pozna otres mozku. V praci Martin vyzvedl klice, pak jsme popojeli jeste kus k bytu, pesky by to bylo bliz, ale autem se to musel objizdet, protoze cely Londyn je rozkopany, meni tu trubky. Pan nas vysadil, vyndal kufry a Martin vyzjistil, ze v budove neni vytah, ale jsme hned v prvnim patre, spis nultem, takze par schodu.
Dotahal kufry do bytu a my se ho jali prozkoumat. Byl velky. Takovy ten loftovy typ, silene vysoke stropy. Dve loznice, koupelna s vanou i sprchacem. Obyvak vetsi nez u nasich. Vypadalo to pekne. Bohuzel jsme po chvili zjistili, ze netece tepla voda a nejde topeni. Tak to Martin chvili ruzne steloval a zkousel, pak volal do prace a vyrazil pro klice k druhemu bytu v te same budove.
Ten druhy byt byl ve vedlejsim vchode a ... chvile napeti, ve tretim patre. A ta patra pekne vysoka. Takze nastal presun kufru. Sli jsme vzdy Martin s kufrem a ja s necim mensim. Protoze jsem mezitim v byte uz vybalila dost veci. V druhem byte tepla voda tekla. Kdyz jsem uz opravdu padli vycerpanim z toho presunu, sli jsme zkusit topeni.
Prekvapeni dne cislo tri (omdleni cislo jedna, topeni v prvnim byte cislo dve) - netopilo to. To jsme nevedeli, jestli se mame smat nebo brecet a bylo uz asi sest sedm vecer. Tak jsem se nabalili do teplaku a mikin, povlekli postel, ja vytahla jeste deku, co jsem zabalila (ta je lehka, ta tech pet kilo neudelala) a sli spat. Loznice je nastesti mala, tak se vydychala.
Rano jsme videli predpoved, ze maji prijit mrazy. Sli jsme k Martinovi do prace pro dalsi klice a resit jeho nastup a tak. A ze nekdo prijde na topeni. Na topeni prisli az dalsi den a zjistili, ze je kotel fakt rozbity a dostali jsme primotop. A s nim to jde, takze zimu tu nemame. Bohuzel jsme byli letos prvni, kdo zkousel topit a tak se na to neprislo driv.
Zkratka to bychom nebyli my, abychom to nemeli dobrodruzne. Kdyz jsme prijeli na libanky, tak jsme zjistili, ze nam zamluvili studio misto apartmanu. Takze jsme take po prijezdu meli dramo.
Pokud jde o moji hlavu, tak ta jeste tak tyden bolela na dotek a rychle jsem se unavila, ale vypada to, ze jsem to zdarne prezila. Zadne jine bolesti jsem nemela, videni take ok.
A protoze je to uz priserne dlouhe, tak spotrebice opet odsouvam na jindy. A asi i moji ruku, na kterou se take vsichni ptate. Jen ve zkratce - ruka je lepsi, ale nesmim delat nic namahaveho a nic nosit.
Doufame, ze jsme si tu pocatecni smulu vybrali a ted uz se prestehujeme a bude to jen dobre, tak nam drzte palce.
Janine
Leteli jsme 17/11, takze zatimco si vsichni prispavali, protoze byl u nas statni svatek, my se dobalovali. To bylo lehce dramaticke, protoze kufry jsme vazili vecer a vypadalo to dobre, pak sjem pridala par veci a kazdy mel o alepson pet kilo vice. Ale tak vsechny jsme nejak zavreli a nasi nas zavezli na letiste. Nekteri z nas trosku proslzeli louceni.
Pak jsme si na letisti pockali, az nas pusti do letadla, leteli jsme s British Airways a vybrali si mista u nouzoveho vychodu, aby mel Martin dost mista na nohy, protoze ta rada byva vzdy sirsi. Tenhle typ letadla mel primo celou radu prazdnou, takze jsme nohama nedosahli na ty pred nami, ani kdyz jsme je uplne natahli. A v rade pred nami bylo sedadlo u okynka v protismeru a tam pri vzletu sedle letusak. Ja si hodinu pred cestou dala kinedryl, aby me uspal, protoze spatne snasim letani, hlavni pristavani a vzlet, kdy me priserne boli usi. Pristani vetsinou probrecim bolesti. Takze jsem vzletli, chvili na to nas nakrmili a Martin si cetl, ja usnula.
Pak jsem se probudila a bylo mi vice nez trochu nevolno od zaludku a vydala jsem se smer toalety, ze se oplachnu. To se mi zaclo delat nejak hur, az jsem si z toho sedla v posledni rade a bylo mi cim dal hur.
...
A pak uz si jen pamatuji, jak lezim v ulicce a nade mnou tri letusky. Meztim sel nejak letusak pro Martina. Nikdo nevidel, co se presne stalo, ale asi jsem se vydala na zachod a omdlela. Pritom jsem se velmi inteligentne zvladla prastit do hlavy. Nad leve ucho, coz nechapu, kdyz jsem padala dozadu. Ale jsem zkratka sikovna a kdo se mnou nekdy nekam jel, ze urcite nedivi. Muzeme byt radi, ze to letadlo nespadlo, kdyz vezmeme v uvahu, co vsechno uz se stalo, kdyz jsem nekam jela (rozbita lod na Temzi, stromy, co spadly na vlak, kde jsem byla atd. atd.). Dostala jsem kyslik a postupne se mi zaclo delat lepe. Cele tohle se stalo pul hodiny pred pristanim.
Nabizeli mi vozicek, ale rekla jsem si, ze mi je lepe, ze ten kousek ujdu. No, byl to vetsi kousek, ale usla jsem ho. Jelikoz mi bylo celkvoe spatne, tak pristavani a usi probehlo kupodivu ok. Mampouceni, musim to prebit nejakou vetsi bolesti. Cestou ke kufrum jsem si chtela odskocit, ale Martin rikal, ze spechame (cekal na nas objednany taxik), ze si dojdu u kufru. Takze kdyz cekal s vozikem na kufry, sla jsem k cedulce WC. Bohuzel cedule nesdeloala, ze WC je v tech dverich, nad kterymi visela. Takze jsem sla po sipkach a prislo mi, ze jsem prosla cele letiste. Protoze zachody byly az uplne na konci te velke haly, kde se ceka na kufry a prislo mi, ze jsem tam sla snad pet minut. A pak zpatky.
S taxikem jsme se nasli a cekal nas nastesti Sharan, takze kufry, prirucni i my dva jsme se vesli. A jeli jsme k Martinovi do prace pro klice. Pan rikal, ze to bude trvat tak hodinu. Mne bylo stale tak vselijak a premyslela jsem, kde budu hledat doktora a jak se pozna otres mozku. V praci Martin vyzvedl klice, pak jsme popojeli jeste kus k bytu, pesky by to bylo bliz, ale autem se to musel objizdet, protoze cely Londyn je rozkopany, meni tu trubky. Pan nas vysadil, vyndal kufry a Martin vyzjistil, ze v budove neni vytah, ale jsme hned v prvnim patre, spis nultem, takze par schodu.
Dotahal kufry do bytu a my se ho jali prozkoumat. Byl velky. Takovy ten loftovy typ, silene vysoke stropy. Dve loznice, koupelna s vanou i sprchacem. Obyvak vetsi nez u nasich. Vypadalo to pekne. Bohuzel jsme po chvili zjistili, ze netece tepla voda a nejde topeni. Tak to Martin chvili ruzne steloval a zkousel, pak volal do prace a vyrazil pro klice k druhemu bytu v te same budove.
Ten druhy byt byl ve vedlejsim vchode a ... chvile napeti, ve tretim patre. A ta patra pekne vysoka. Takze nastal presun kufru. Sli jsme vzdy Martin s kufrem a ja s necim mensim. Protoze jsem mezitim v byte uz vybalila dost veci. V druhem byte tepla voda tekla. Kdyz jsem uz opravdu padli vycerpanim z toho presunu, sli jsme zkusit topeni.
Prekvapeni dne cislo tri (omdleni cislo jedna, topeni v prvnim byte cislo dve) - netopilo to. To jsme nevedeli, jestli se mame smat nebo brecet a bylo uz asi sest sedm vecer. Tak jsem se nabalili do teplaku a mikin, povlekli postel, ja vytahla jeste deku, co jsem zabalila (ta je lehka, ta tech pet kilo neudelala) a sli spat. Loznice je nastesti mala, tak se vydychala.
Rano jsme videli predpoved, ze maji prijit mrazy. Sli jsme k Martinovi do prace pro dalsi klice a resit jeho nastup a tak. A ze nekdo prijde na topeni. Na topeni prisli az dalsi den a zjistili, ze je kotel fakt rozbity a dostali jsme primotop. A s nim to jde, takze zimu tu nemame. Bohuzel jsme byli letos prvni, kdo zkousel topit a tak se na to neprislo driv.
Zkratka to bychom nebyli my, abychom to nemeli dobrodruzne. Kdyz jsme prijeli na libanky, tak jsme zjistili, ze nam zamluvili studio misto apartmanu. Takze jsme take po prijezdu meli dramo.
Pokud jde o moji hlavu, tak ta jeste tak tyden bolela na dotek a rychle jsem se unavila, ale vypada to, ze jsem to zdarne prezila. Zadne jine bolesti jsem nemela, videni take ok.
A protoze je to uz priserne dlouhe, tak spotrebice opet odsouvam na jindy. A asi i moji ruku, na kterou se take vsichni ptate. Jen ve zkratce - ruka je lepsi, ale nesmim delat nic namahaveho a nic nosit.
Doufame, ze jsme si tu pocatecni smulu vybrali a ted uz se prestehujeme a bude to jen dobre, tak nam drzte palce.
Janine
Vikendove lenoseni
Tak z vikendovych aktivit nakonec nic moc nebylo. Pocasi bylo pod psa, tak se nam nikam nechtelo. Zato dnes od 9 rano sviti slunicko. Kdyz to nepotrebujeme.
Bohuzel nam nejak zlobi notebook, tak dokud to Martin nejak nespravi, hrozi, ze o nase novinky, prijdete, protoze je nebudu mit kde psat. Windowsy, no.
Dnes vecer nas ceka prevzeti bytu. To znamena, ze bychom dali zalohu a dostali klice. Tim padem bychom se v utery mohli stehovat vecer po praci. Jeste ale musi dobre a dneska hlavne dopadnout credit check, porad nemame zpravy. Kdyby to dnes nebylo hotove, tak se to cele posune, tak uvidime.
Hodne se ptate na Martinovu praci, tak po prvnim tydnu se mu tam libi. Urcite to rad nejak zhodnoti sam :) V patek jsme byli vecer s jeho kolegy, chteli s emi napsat sednout, ale sedani se nekonalo. LOndynkse bary, hospody jsou v zasade na stojaka. A pokud jste kuraci a cigaretu si neodpustite, tak nejdete do hospody, ale pred hospodu. Takze vecer v ulicich vidite posatavat hloucky kouricich lidi pred hospodami. My nekuraci toto velmi ocenujeme. Je prijeme prijit domu a nebyt citit kourem.
Martinuv kolega nam doporucil, kam jit na veceri na to jejich slavne curry. Tak jsme to v ten patek zkusili. Dali jsme si nakonec oba jehneci. Jidla v jidelnim listku byla znacena - zadna papricka, jedna papricka, dve papricky. Oba jsme sli do nuly. Libi se nam, ze tu podavaji jidlo jak na Kypru meze, vse doprostred stolu, kazdy cisty talir a nabereme si, co a jak chceme. Takze jsme meli dvoje jehneci - pracovne jsme to nazvali kokosove a cervene. Tak to s kokosovou omakcou bylo vynikajici. A to s "cervenou" take, ale palilo. Martina jemne, me hodne. Obavam se, ze jedna papricka b y me slozila, dve uz rovnou zabily. Vyznavaci indicke kuchyne se z nas asi nestanou. Ze me urcite ne. Kdyz ani zadna papricka neni bezpecna, jak si ma pak clovek objednat?
Martin ma dnes odpo schuzku kvuli socialnimu pojisteni, tedy cislu aby mu dali, tak to ma dnes pekne nabite.
A chtela jsem toho napsat vic, ale uz jsem to bohuzel od vcera zapomnela.
Tak snad priste. Preji pekny zacatek tydne vsem. Nezapomente si dneska otevrit cokokalendar.
Janine
Bohuzel nam nejak zlobi notebook, tak dokud to Martin nejak nespravi, hrozi, ze o nase novinky, prijdete, protoze je nebudu mit kde psat. Windowsy, no.
Dnes vecer nas ceka prevzeti bytu. To znamena, ze bychom dali zalohu a dostali klice. Tim padem bychom se v utery mohli stehovat vecer po praci. Jeste ale musi dobre a dneska hlavne dopadnout credit check, porad nemame zpravy. Kdyby to dnes nebylo hotove, tak se to cele posune, tak uvidime.
Hodne se ptate na Martinovu praci, tak po prvnim tydnu se mu tam libi. Urcite to rad nejak zhodnoti sam :) V patek jsme byli vecer s jeho kolegy, chteli s emi napsat sednout, ale sedani se nekonalo. LOndynkse bary, hospody jsou v zasade na stojaka. A pokud jste kuraci a cigaretu si neodpustite, tak nejdete do hospody, ale pred hospodu. Takze vecer v ulicich vidite posatavat hloucky kouricich lidi pred hospodami. My nekuraci toto velmi ocenujeme. Je prijeme prijit domu a nebyt citit kourem.
Martinuv kolega nam doporucil, kam jit na veceri na to jejich slavne curry. Tak jsme to v ten patek zkusili. Dali jsme si nakonec oba jehneci. Jidla v jidelnim listku byla znacena - zadna papricka, jedna papricka, dve papricky. Oba jsme sli do nuly. Libi se nam, ze tu podavaji jidlo jak na Kypru meze, vse doprostred stolu, kazdy cisty talir a nabereme si, co a jak chceme. Takze jsme meli dvoje jehneci - pracovne jsme to nazvali kokosove a cervene. Tak to s kokosovou omakcou bylo vynikajici. A to s "cervenou" take, ale palilo. Martina jemne, me hodne. Obavam se, ze jedna papricka b y me slozila, dve uz rovnou zabily. Vyznavaci indicke kuchyne se z nas asi nestanou. Ze me urcite ne. Kdyz ani zadna papricka neni bezpecna, jak si ma pak clovek objednat?
Martin ma dnes odpo schuzku kvuli socialnimu pojisteni, tedy cislu aby mu dali, tak to ma dnes pekne nabite.
A chtela jsem toho napsat vic, ale uz jsem to bohuzel od vcera zapomnela.
Tak snad priste. Preji pekny zacatek tydne vsem. Nezapomente si dneska otevrit cokokalendar.
Janine
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Příspěvky
